Článek
Při vlastním pokusu vědci implantovali do bakteriální DNA mnoho kopií téže informace. Tento postup podle nich zaručuje to, že se data neztratí ani při přirozené degradaci DNA.
Experti uložili do bakteriální DNA informaci "e = mc2 1905!", tedy dobu, kdy byla objevena slavná teorie relativity. Databankou se stala obyčejná bakterie Bacillus subtilis.
Data uložená v současných paměťových nosičích si svou integritu zachovají nejvýše 100 let. Při použití stávajících zálohovacích postupů a technologií by tak informace v digitální formě nebyly pro další generace čitelné. V případě použití bakteriální DNA, která by se stala nosičem dat, by se doba jejich "životnosti" pohybovala v tisícovkách let, uvedli japonští vědci.
"Praktická realizace ukládání dat do DNA je významným vědeckým pokrokem. Představuje jednoduchý, flexibilní a robustní nástroj pro zálohování informací. Jejich opětovné přečtení je založeno na pořadí, ve kterém je čten genom živých organismů. Duplikovaná data jsou vložena redundantně do mnoha míst genomu bakterie Bacillus subtilis," uvedli experti v elektronické publikaci Biotechnology Progress.