Hlavní obsah
Bez pomoci místních dělníků se čeští egyptologové neobejdou. Foto: Archiv ČEgÚ

Příběh egyptské hrobky, kterou odkryli čeští archeologové

Zpráva o malované hrobce hodnostáře Chuyho staré 4300 let, kterou loni v dubnu odkryli čeští archeologové v Egyptě, obletěla celý svět. Objev byl tak významný, že ho okamžitě oznámily i egyptské úřady, které si běžně dávají na čas několik měsíců. Stejně tak unikátní jako hrobka je příběh, který vedl k jejímu objevení.

Bez pomoci místních dělníků se čeští egyptologové neobejdou. Foto: Archiv ČEgÚ
Příběh egyptské hrobky, kterou odkryli čeští archeologové

Cesta vedoucí k objevu hrobky sahá do roku 2017, kdy Mohamed Megahed z Českého egyptologického ústavu v jižní Sakkáře již několik let vedl archeologický průzkum pyramidového komplexu krále Džedkareho, který vládl kolem roku 2300 před Kristem. Tehdy zjistil, že u jedné z pískem zavátých hrobek ležících nedaleko královy pyramidy kopali zloději, kteří se do ní chtěli dostat.

„Protože jsme věděli, že se místní snažili hrobku odkrýt, rozhodli jsme se, že ji zabezpečíme. Pak jsme si ale řekli, že když už budeme na hrobce pracovat, bude lepší ji rovnou celou prozkoumat,“ vysvětluje vedoucí týmu egyptologů Megahed.

Prvním znamením, že nepůjde o hrob jen obyčejného úředníka, byl průzkum nadzemních částí hrobky (mastaby), z nichž se mnoho nedochovalo. Egyptology už tehdy zarazily nejen značné rozměry zádušní kaple, kam žijící přinášeli zesnulému obětiny, ale i obří vápencový oltář zdobený znaky běžně vyhrazenými pro krále.

Mohamed Megahed (vlevo) při průzkumu zdobené předsíně. Sedící Chuy je zobrazen na protější stěně.

Foto: Profimedia.cz

„Oltář byl posunutý, proto jsme se v rámci restauračních prací rozhodli vrátit jej na původní místo. Při manipulaci jsme pod ním objevili díru o velikosti 30 na 30 centimetrů, kterou vykopali zloději už ve starověku. Když jsme posvítili dovnitř, spatřili jsme podzemní komoru, která hrála všemi barvami. Vyfotili jsme, co se dalo, a alespoň tak jsme zjistili jméno majitele hrobky,“ vypráví Megahed.

To, že hrobku už místní vykradli před stovkami let, archeology nepřekvapilo. To je ostatně osud většiny objevených hrobek v Egyptě.

Jako v pyramidě

Jelikož se vědci chtěli přesvědčit na vlastní oči, jak podzemí vypadá, pokračovali na povrchu v hledání kolmé přístupové šachty. Ta je typicky umístěna západně od kaple nad pohřební komorou se sarkofágem. Jenže ani po týdnu důkladných průzkumů nic nenašli. Kudy tedy vedla cesta dovnitř?

V podzemních malbách se objevily všechny barvy, které ve třetím tisíciletí před naším letopočtem Egypťané používali.

Archeologové se rozhodli spustit do nitra hrobky nejútlejšího dělníka, aby získali představu o rozměrech podzemní části. Když jim ale hlásil, že uvnitř jsou dvě místnosti, které měří 12 metrů na délku, byli trochu skeptičtí.

„Říkali jsme si: Kdo ví, jestli to ten kluk správně změřil,“ vzpomíná Megahed. Stále ale zůstávalo záhadou, kudy vedla cesta do nitra hrobky.

„Znovu jsme vyzpovídali chlapce, který v podzemí byl. Nic nového jsme z něho nevytáhli, když pak najednou řekl, že sice si nevzpomíná, že by do podzemí vedla kolmá šachta, zato si ale vybavuje, že viděl chodbu, která vedla šikmo na sever. To zní úplně jako chodba vedoucí do pyramidy, řekli jsme si a hned nám bylo jasné, kde máme kopat,“ říká Megahed.

Chuyho hrobka v Egyptě. Pohled do poničené kaple s jedinečným obětním stolem

Foto: Hana Vymazalová/cegu.ff.cuni.cz

Netrvalo dlouho a archeologové na severní stěně hrobky našli vchod vedoucí do útrob mastaby. Byl na místě, kudy vedla přístupová cesta do staroříšských pyramid, což v případě nekrálovské hrobky bylo něco naprosto ojedinělého.

Podzemí jen potvrzovalo vysoké postavení Chuyho. Uvnitř se nacházely ve skutečnosti tři místnosti – sklad, malovaná předsíň a pohřební komora se zbytky vápencového sarkofágu, jejichž půdorys kopíroval královské pyramidy.

Králova pravá ruka?

Archeology dále zarazilo, že na reliéfech v podzemí je zobrazen sedící Chuy, jak přijímá obětiny, nebo jsou zde plující lodě či porážka zvířat, což jsou obrázky typické pro kapli v nadzemní části hrobky. Malby v podzemí z té doby nanejvýš zobrazují obětiny nebo jejich seznam, nikoli ale lidi.

V hrobce byl také hojně využit bílý vápenec pocházející z královských lomů v Tuře na východním břehu Nilu a v podzemních malbách se objevily všechny barvy, které ve třetím tisíciletí před naším letopočtem Egypťané používali.

„A to včetně zelené barvy, která se získávala z tyrkysu, který se těžil na Sinajském poloostrově. Něco takového si mohli dovolit jen králové nebo vysocí hodnostáři. Takže ze vzácných materiálů použitých pro stavbu, z architektury imitující pyramidu i z umístění hrobky, která ležela těsně vedle zádušního chrámu Džedkareovy manželky, usuzujeme, že Chuy byl členem širší královské rodiny. A pokud nebyl, tak měl ke králi velmi, velmi blízko,“ podotýká Megahed.

Chuyho hrobka v Egyptě. Na snímku detail výzdoby východní stěny předsíně

Foto: Hana Vymazalová/cegu.ff.cuni.cz

Pak je tu ještě jeden důkaz, že Chuy ve své době požíval značné vážnosti. V pohřební komoře egyptologové objevili zbytky jeho těla, které tu zanechali starověcí vykradači hrobů.

Ukázalo se, že Chuy byl mumifikován, což byla v té době procedura vyhrazena jen králům a královnám. Další důkaz, že si Chuy mohl dovolit to, o čem obyčejní úředníci mohli jen snít.

Tajemný otisk

Čím je tedy Chuyho hrobka zajímavá, když poklady, se kterými byl zesnulý pohřben, jsou nenávratně ztraceny? Jde o detaily, které laikovi uniknou, ale které mohou říci odborníkům mnoho zajímavého o každodenním životě i představách starověkých Egypťanů.

„V podzemí jsme našli zbytky pohřební výbavy, kde byly kosti zvířat a zbytky plodin, což nám prozradí, co v té době staří Egypťané jedli. To bude další kamínek do mozaiky, díky němuž zas o něco víc porozumíme každodennímu životu běžných lidí, protože právě o nich máme informací nejméně. Na malované stěně jsme také objevili otisk dlaně jednoho z umělců, který zdobil hrobku. Zřejmě se opřel o stěnu ještě předtím, než zaschly barvy. Kdo ví, jestli to byla náhoda, třeba proto, že ztratil rovnováhu, nebo v tom byl nějaký úmysl. I tento otisk budeme studovat a třeba se něco dozvíme,“ vysvětluje Megahed.

Nejvíce ale egyptologa zaujala malovaná výzdoba v podzemí, která může mít souvislost se změnami představ o posmrtném životě Egypťanů na sklonku Staré říše, kdy se v královských hrobkách objevují takzvané Texty pyramid, které měly panovníkovi pomoci při cestě na onen svět.

Na seznamu obětin pro hodnostáře Chuyho se objevuje výčet různých druhů chleba, kadidlo či hovězí kýta.

Foto: Archiv ČEgÚ

„Mám za to, že tvůrci Textů pyramid hledali inspiraci u obyčejných lidí a že Chuyho hrobka představuje takový mezistupeň. Vypadá jako mastaba, ale uvnitř připomíná pyramidu. Vnitřní výzdoba zase v obrazech vyjadřuje to, o čem se píše v Textech pyramid. V té době totiž začíná růst význam boha mrtvých Usíra. Symbolické je zřejmě i to, že si Džedkare jako první král 5. dynastie nepostavil sluneční chrám a svoji pyramidu vybudoval v jižní Sakkáře, kde v té době nestály žádné královské hrobky,“ dodává egyptolog.

Jelikož hrobka leží mimo oblasti přístupné turistům, běžní návštěvníci se do ní nepodívají. Megahed připomíná, že nyní po terénním výzkumu přicházejí na řadu restaurační práce a celá dokumentace. A to je úkol na dlouhé měsíce.

„Než to všechno dokončíme, tak žádnou další hrobku neotevřeme a zkoumat nebudeme. V poušti není problém najít hrobku, mnohem důležitější je její průzkum, zrestaurování, dokumentace a zabezpečení. To je hlavní práce archeologa,“ uzavírá Megahed.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků