Hlavní obsah

Dva osudové lety Jurije Gagarina

Musela to být neuvěřitelná odvaha, nechat se odpálit do kosmu jako první člověk, připoutaný v křesle v kulové kabině o průměru 230 centimetrů, a doufat, že to přežije. Jurij Alexejevič Gagarin takovou odvahu měl. V úterý 12. dubna uplynulo 61 let od jeho letu do vesmíru.

Foto: archiv, Právo

První muž ve vesmíru zahynul ve 34 letech. V paměti světa zůstal jako věčně mladý hrdina.

Článek

Přetížení na centrifuze až 12 G, kdy praskají žilky v očích. Několik dní v termokomoře při teplotě 55 °C a vlhkosti 40 %. Naprostá izolace v uzavřeném prostoru se změnami tlaku, náhlými akustickými i světelnými signály a nepravidelnou komunikací…

Šestice mužů v ruském Středisku přípravy kosmonautů prokázala neuvěřitelnou odolnost. Každý z nich bravurně ovládal kosmickou loď na simulátoru. Proč padla volba právě na sedmadvacetiletého Gagarina?

Před 70 lety Sověti tajně vyslali do vesmíru dvojici psů

Historie

Bylo to pro jeho okouzlující úsměv, přirozenou inteligenci a nekomplikovanou povahu? Nebo pro dokonalý kádrový původ: otec tesař, matka dojička?

Jura – jak mu všichni říkali – se navíc rychle učil, dělal minimum chyb. Taky byl prcek, měřil jen 157 centimetrů. Což se hodilo, protože katapultovací křeslo bylo malé kvůli přísným váhovým limitům Vostoku 1. Rozhodující však byl jeho propagandistický potenciál. Vesnický kluk, který díky zemi sovětů uskutečnil sen lidstva, pokořit vesmír.

„Ten rošťák se mi líbí!“, řekl prý o Gagarinovi legendární šéf sovětského raketového programu, Sergej Koroljov. Měl dobrý odhad, protože Gagarinův úsměv okamžitě dobyl celou planetu.

Příliš krátkých sedm let

Trvalo to jenom sedm krátkých let. Muž, kterého šéfové kosmického programu už nikdy nepustili do vesmíru, zahynul spolu se svým instruktorem 27. března 1968 při běžném cvičném letu na proudovém letounu MiG-15. Na stejném typu stroje, s jehož pilotováním měl na vojenském leteckém učilišti zpočátku problémy.

Před 50 lety odstartovala k Měsíci expedice Apollo 16

Věda a školy

Zejména přistávání mu nešlo, dokonce se uvažovalo o jeho vyloučení ze školy. „Zkoušku dělal třikrát a třikrát propadl. Částečně za to mohl jeho malý vzrůst, který mu ztěžoval určení vzdálenosti od země během přistání,“ vzpomínal podplukovník Ivan Polškov v biografii z pera Lva Danilkina. Až polštář pod zadkem rozšířil budoucímu kosmonautovi zorné pole natolik, že dokázal s letounem hladce dosednout.

Když Vostok 1 odstartoval, pulz mu vyletěl z klidových 64 až na 150 úderů za minutu

Byl ve vesmíru opravdu první? Dnes už víme najisto, že ano. Tedy nepočítáme-li Ivany Ivanoviče. Tak totiž kosmonauti přezdívali figurínám, které nahrazovaly člověka při testovacích letech. Přestože čtyři Váňové skončili ohořelí na škvarek, neboť ze sedmi startů skončily dobře pouze tři, byl Jura ochotný riskovat život.

„Pojechali!“

„V den D ho na kosmodrom Bajkonur vezli autobusem spolu s dalšími třemi kosmonauty, Titovem, Něljubovem a Nikolajevem. Na dohled rampy, na které se tyčila raketa, nechal Gagarin autobus zastavit a odskočil si vykonat malou potřebu. Založil tím tradici. Od té doby většina kosmonautů činí totéž: pro štěstí počurají pravé zadní kolo,“ vypráví předseda astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.

Foto: Profimedia.cz

12. duben 1961, 9 hodin a 7 minut moskevského času. „Nastal hluk jako v letadle. Pak se raketa hladce a zlehka zvedla,“ popsal později Jurij Gagarin.

„Pojechali!“ (Jedeme!) zazněla jeho legendární hláška, když 12. dubna 1961 v 9 hodin a 7 minut moskevského času zažehly motory a Vostok 1 odstartoval. Na hlase nebylo poznat nic, pulz mu však vyletěl z klidových 64 až na 150 úderů za minutu. Nadšením, nejistotou a nejspíš také strachem. Aby ne, všechno bylo poprvé.

Vydrží hermetizace kabiny? Co udělá elektrické zařízení v nulové gravitaci? Budou fungovat polykací reflexy při předepsaném pokusu o jídlo? Neudusí se vlastními zvratky uvnitř helmy? Zafunguje brzdicí motor, nebo loď namísto návratu odpluje do nekonečného vesmíru?

Prvním člověkem v kosmu se stal před šedesáti lety Jurij Gagarin

Historie

Let však probíhal podle plánu, alespoň zpočátku. Vostok 1 byl pilotován automaticky. Měl záložní manuální ovládání, bylo však zablokované. Pro jeho převzetí by musel kosmonaut navolit trojmístný kód na šestičíselné klávesnici. Ten zněl 125 a byl umístěn v zapečetěné obálce, aby ho Gagarin ve slabé chvilce nevyťukal předčasně. Koroljov ale svému oblíbenci před startem kód pro jistotu potají prozradil.

Málem to skončilo špatně

Zhruba v polovině letu se Gagarin najedl a napil, čímž prověřil další neznámou, a byl čas na návrat. V 57. minutě dosáhla loď nejvyššího bodu oběžné dráhy, 327 km nad povrchem Země, a začala automaticky brzdit. Brzdicí motor však zhasl o necelou vteřinu dříve, než měl, protože nedovřeným ventilem unikla část paliva.

Před 60 lety nahlédl do vesmíru první Američan. Vše je OK, hlásil Alan Shepard

Historie

Tím pádem se nespustila navazující sekvence: automatické oddělení přistávací kabiny od přístrojového úseku. Obě části zůstaly spojeny silným svazkem kabelů. Loď začala neovladatelně rotovat a hrozilo její zničení. Gagarin hlásil potíže řídicímu středisku, dělat však nemohl nikdo nic.

K obletu zeměkoule chybělo 1500 kilometrů

Naštěstí automatika po dlouhých deseti minutách kabinu odpojila, stabilizovala ji a nasměrovala do horních vrstev atmosféry. Ochranný štít vydržel teplotu až 2000 °C. Ve výšce sedm tisíc metrů odstřelily speciální duté šrouby naplněné výbušninou vstupní kryt a kosmonaut byl katapultován ven. V 10 hodin 55 minut moskevského času se na padáku snesl k zemi u vesnice Smělovka v Saratovské oblasti.

Foto: Profimedia.cz

Modul kosmické lodi Vostok 1 (přezdívali mu Šarik, tedy Kulička) dopadl nedaleko vesnice Smělovka. Gagarin přistál na padáku o dva kilometry dál chvilku poté. Dnes je to oblíbená turistická atrakce v muzeu společnosti RKK Eněrgija v Koroljovu.

V té chvíli ještě nevěděl, že kvůli odchylkám v práci motorů dopadla loď západně od plánovaného místa přistání. Ke kompletnímu obletu zeměkoule chybělo 1500 kilometrů.

Gagarinománie

Z neznámého vojenského letce byl rázem nejpopulárnější muž planety. Těch 108 minut na oběžné dráze z něj udělalo světovou celebritu. Hostili jej prezidenti, obědval s anglickou královnou… Sedmadvacetiletý mladík s „neuvěřitelně jasně modrýma očima“ a „odzbrojujícím úsměvem“ se stal nejúspěšnějším sovětským propagandistickým projektem.

Foto: ČTK

„Dobrý den, majore Gagarine!“ První kosmonautova zahraniční cesta vedla do Prahy.

Sladký život ale kosmonautovi časem zhořknul. Výstižně to popisuje Lev Danilkin: „Je třeba podpořit uzbecké pěstitele bavlny? Gagarin. Vysvětlit vdovám námořníků, proč jejich muži zahynuli na jaderné ponorce? Gagarin. Vystoupit v OSN na téma nebezpečí kosmického smetí? Gagarin. Přednést uvítací projev na každém ze šedesáti zasedání ústředního výboru Komsomolu? Zase on.“

Foto: ČTK

Ženy po pohledném hrdinovi šílely. Na snímku ho líbá italská herečka Gina Lollobrigida.

Pořád dokola musí vyprávět o svém letu. Posté. Potisící. A odpovídá stále na ty samé otázky: Může vesmírná loď vzlétnout opakovaně? Slyšel jste, jak do Vostoku narážely meteority? Usmívá se, ale život pro něj ztrácí smysl.

Chci zpět!

Zatímco jiní létají do vesmíru, Gagarin marně žádá, aby byl zařazen zpět do výcviku. Přežil jeden let, další by nemusel! Nakonec si však návrat vyvzdoruje. Znovu začíná sportovat. Shazuje nadbytečná kila. A možná ve skrytu duše doufá, že bude prvním mužem, který přistane na Měsíci.

Před 100 lety se narodil John Glenn. První Američan, který obletěl Zemi

Historie

V dubnu 1967 je náhradníkem Vladimira Komarova při zkušebním letu Sojuzu 1. „Je to ďábelský stroj! Na co sáhnu, to nefunguje!“ stěžuje si kosmonaut řídícímu centru.

Foto: Profimedia.cz

Gagarin (vlevo) s kosmonautem Vladimirem Komarovem. Po havárii kosmické lodi Sojuz 1 vytahoval prý ostatky svého přítele vlastníma rukama.

Na kosmodromu Bajkonur byl i Gagarin, a viděl tak v přímém přenosu nouzové přistání kosmické lodi, při kterém jeho přítel zahynul. Ostatky prý vytahoval z pokroucené hromady šrotu vlastníma rukama. Vzápětí ho z přípravy letů do vesmíru definitivně škrtli. Nikdo nechtěl mít na svědomí smrt legendy. Kdo by si pomyslel, že mu zbývá necelý rok života.

Když už bylo jasné, že se do vesmíru podruhé nepodívá, rozhodl se přeškolit alespoň na pilotování nového letounu MiG17. Chyběly mu však nalétané hodiny, a tak se na čas vrátil za knipl MiGu-15. Cvičný let s instruktorem měl v plánu i dopoledne 27. března 1968.

Před 40 lety zanikla první československá družice Magion

Historie

Blížila se studená fronta a povětrnostní podmínky byly mizerné. Gagarin a vedoucí letecké přípravy kosmonautů Vladimir Serjogin vzlétli z letiště Čkalovskij v 10.19 hodin. Měli v plánu půlhodinový nácvik letu po okruhu, po jedenácti minutách však Gagarin požádal o povolení k návratu, zřejmě kvůli špatné meteorologické situaci. Dostal je. Letoun se otočil doleva směrem k letišti a začal klesat. Pouhých 50 vteřin nato se po téměř střemhlavém pádu zabořil hluboko do země nedaleko obce Novoselovo.

Při kontaktu se zemí měl rychlost 684 km/h. Trosky byly rozmetané do všech světových stran. Motor skončil v několikametrovém kráteru. Zbytky těl sbírali záchranáři doslova po kouskách.

Dobře utajený tryskáč

Vyšetřovací komise shromáždila 29 svazků výpovědí. Zjistila, že na palubě nedošlo k výbuchu ani k požáru. Všechny systémy fungovaly normálně. Motor naplno pracoval až do nárazu. Letci nebyli pod vlivem alkoholu. Nenašly se stopy po srážce s ptákem či meteorologickým balonem.

Foto: Profimedia.cz

Jurij Gagarin s dcerami Galinou a Elenou v roce 1967.

A tak poněkud neurčitý závěr komise zněl: prudký manévr vedl k propadnutí letounu do vývrtky a pádu v podmínkách složité meteorologické situace.

Objasnit příčinu havárie se snažili i Gagarinovi přátelé, kosmonauti Alexej Leonov a German Titov, a také Sergej Bělocerkevskij, člen vyšetřovací komise. Díky nim se ukázalo, že na letišti Čkalovskij vládl pořádný šlendrián.

MiG-15 vlétl do větrné stopy nadzvukové stíhačky SU-15

Vzhledem k aktuálním povětrnostním podmínkám jim neměl být let vůbec povolen, jenže Gagarin se Serjoginem dostali údaje o počasí staré čtyřiadvacet hodin. Jejich MiG-15 prošel dvěma generálkami – motor dokonce čtyřmi –, měl zřejmě špatně nastavený výškoměr a navíc zbytečně nesl pod křídly dvě přídavné palivové nádrže, které omezovaly schopnost manévrování.

Nic z toho by však samo o sobě havárii nezpůsobilo. Co to tedy bylo? Kosmonaut Alexej Leonov je přesvědčen, že MiG-15 vlétl do větrné stopy nadzvukové stíhačky Suchoj SU-15, která ho doslova smetla z oblohy. „Když byl naposledy v Praze, neoficiálně nám sdělil, že jde o pravděpodobnost hraničící s jistotou,“ prozradil Magazínu Milan Halousek.

V den havárie se totiž Leonov pohyboval v cvičné helikoptéře ve stejné oblasti a jasně zaslechl charakteristický třesk letadla překonávajícího zvukovou bariéru. Komise však tuto výpověď ignorovala, aby nevyšlo najevo porušování bezpečnosti leteckého provozu.

První kosmonaut Gagarin zemřel před 50 lety. Dodnes není zcela jasné proč

Věda a školy

Suchoj se totiž měl podle letového plánu pohybovat ve výšce deset tisíc metrů, pilot ale zřejmě bez povolení sestoupil do letové hladiny okolo čtyř tisíc. Gagarinův MiG nezaregistroval. Zapnul forsáž a turbulence srazily druhý letoun do vývrtky.

Piloti padajícího MiGu vyhodnotili situaci s chladnou hlavou: spodní základna oblačnosti by měla být dost vysoko na to, aby se stihli zorientovat, až se z ní dostanou. Jenže se nacházela mnohem níž a výškoměr ukazoval chybně. Když vylétli z mraků, bylo na vyrovnání pádu pozdě. I když se do poslední chvíle snažili, k manévru chyběly stovky metrů, tedy pouhé vteřiny. Tak malý byl rozdíl mezi životem a smrtí.

Reklama

Výběr článků

Načítám