Hlavní obsah

Bez důkladného výcviku žádný kůň do bitevní vřavy nesmí

V sobotu v těsné blízkosti dálnice u Tvarožné pod zdaleka viditelnou kapličkou na kopci Santon opět zahřměla děla. Podobně jako v roce 1805 se v této části slavkovského bojiště proti sobě postavil muž proti muži, aby početným divákům pomohli vytvořit alespoň hrubou představu o tom, jak vypadala nejslavnější Napoleonova bitva v historii a jak hrozné je válčit.

Bez důkladného výcviku žádný kůň do bitevní vřavy nesmí

Rekonstrukce bitvy patří počtem uniformovaných vojáků nejen z Evropy k největším podobným akcím na světě. V bitevním poli bylo 1100 mužů a také šedesát koní. Dobře vycvičených a pečlivě vybraných.

„Za celou dobu, co se bitevní ukázky konají – a to jsme při kulatých výročích měli i daleko větší počty zúčastněných –, se nikdy nestalo, že by se kůň zjančil, zranil nebo nedejbože někoho poranil. Pokud už ze hřbetu koně jezdec spadl, pak to byla vždy jeho chyba,“ říká za organizátory Miroslav Jandora ze společnosti Austerlitz.

„Za koně částečně odpovídáme my a pak samozřejmě jejich majitelé. Pro zhruba třicet účastníků, tedy konkrétně v letošní bitevní ukázce, zajišťujeme zvířata sami, ostatní koně jsou jezdců domácích a ti svá zvířata dobře znají,“ řekla Marcela Kurovská – horsemaster – za tým lidí, kteří se na přípravě bitevní ukázky podíleli.

Každý kůň musel mít veterinární pas, výsledky čerstvých odběrů krve a řadu dalších náležitostí. „Musí jít o zkušená zvířata, která za sebou mají zhruba půlroční výcvik, ve kterém se naučí pohybu v takovém prostředí, jakým bitva s množstvím často křičících lidí a střílejících pušek i děl je.“

Koně podle zkušenosti

„Pokud koně propůjčujeme zahraničním účastníkům, tak vždy dbáme na to, o jakého jezdce se jedná. Mladému a nezkušenému dáme koně, který by s nadsázkou v bitevní vřavě dokázal nosit i pytel brambor,“ doplnila s úsměvem koňařka.

Koně se naposledy secvičovali ještě dopoledne v den bitevní ukázky. Ovšem někteří z nich už za sebou měli kilometry pochodů. I letos v bitevním poli byla již zkušená harcovnice Carmen z Kojátek, která jezdí do bitvy už patnáct let. Ta tentokrát nesla jednoho z francouzských velitelů. K ještě letitějším veteránům patřil arabský hřebec Asaris, který už podvacáté přijel z Vídně i se svým jezdcem Nikolasem.

Bitevní ukázka je vždy náročná mimo jiné i proto, že začátkem prosince, kdy se koná, bývá velmi často nepředvídatelné počasí.

Foto: Miroslav Homola, Právo

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků