Jde o vcelku logický vývoj, kdy se investoři ve snaze o dosažení kladného výnosu postupně přesouvají od konzervativnějších investic v dluhopisových fondech právě do fondů smíšených. Ostatně před několika lety jsme mohli pozorovat podobný vývoj stěhování investic z fondů peněžního trhu do fondů dluhopisových.

Různé investiční studie ve světě prokázaly, že přimíchání i malého podílu akciové složky (např. 10 procent) do dluhopisového portfolia příznivě ovlivňuje výkonnost takového portfolia bez výrazného zvýšení jeho rizikovosti.

Smíšené fondy: rovnováha portfolia

Samotná skupina smíšených fondů je velmi široká, fondy mohou investovat do více kategorií aktiv a aplikovat celou škálu investičních strategií. Správce fondu tak může využívat příležitostí, rozkládat investice do různých složek aktiv a flexibilně přeskupovat portfolio mezi jednotlivými aktivy podle aktuálních vyhlídek na trhu.

Pro tento typ fondů se rovněž používá označení balancované fondy, což velmi dobře vystihuje podstatu jejich investiční strategie - nalezení rovnováhy v rozložení jednotlivých tříd tradičních aktiv jako jsou akcie, dluhopisy a nástroje peněžního trhu, tak i alternativních aktiv jako např. komodity a nemovitosti dle rizikové tolerance investora, jeho cílů a délky investičního horizontu.

Z hlediska investora, zejména pak začínajícího, je výhodou, že může získat svůj investiční mix prostřednictvím třeba i jediného fondu s dostatečně diversifikovaným portfoliem.

To je vhodné i pro pravidelné investování, kde navíc investor může využít efektu průměrování nákupní ceny podílových listů fondu v průběhu svého investičního horizontu. Tak se může vyhnout nešťastnému načasování své investice, respektive eliminovat dopad krátkodobých výkyvů ceny podílových listů.

Různé stupně rizika

Základem pro rozhodnutí investora je tak jeho vztah k riziku a investiční horizont, pohybující se dle fondu od tří do pěti i více let. Investiční společnosti mají obvykle ve své nabídce několik smíšených fondů odstupňovaných podle rizikovosti (a tedy i potenciální výnosnosti), dané poměrem ofenzivní (tj. hlavně akciové) a defenzivní (tj. dluhopisové a peněžní) složky portfolia.

Smíšené fondy s označením konzervativní tak mají zpravidla podíl ofenzivní složky do 30 procent, vyvážené do 50 procent a dynamické do 70 procent svého portfolia.

Fondy životního cyklu: tvorba dlouhodobých rezerv

Specifickou strategii využívají tzv. fondy životního cyklu. Jde o smíšené fondy vhodné pro tvorbu dlouhodobých rezerv.  Investor si vybírá fond s dlouhým investičním horizontem definovaný cílovým rokem, např. 2025, 2030 či 2035.

Na začátku svého životního cyklu tyto fondy pracují především s navýšenou dynamickou složkou svého portfolia, aby využily příležitostí k dosažení výnosů.

V průběhu investičního cyklu pak postupně zkonzervativňují portfolio ve prospěch dluhopisů a nástrojů peněžního trhu tak, aby v cílovém roce nebyla výplata naspořených prostředků ovlivněna aktuálním vývojem na finančních trzích a dosažené výnosy byly zachovány.

Peníze z fondu lze vybrat jednorázově nebo opakovaně formou pravidelné výplaty- renty.

Diskutujte na téma podílové fondy a podělte se o své zkušenosti na  www.zlatakoruna.info/financni-produkty/podilove-fondy/info

Další informace o finančních produktech naleznete na www.zlatakoruna.info