Hlavní obsah

Vymahači z lidí páčí stále vyšší dluhy

Právo, Jindřich Ginter

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Inkasní agentury z lidí vymáhají stále větší dlužné částky. Průměrná výše pohledávky řešené inkasní agenturou, tedy ještě mimo soudní režim exekuce, se meziročně zvýšila bezmála o 800 korun na téměř 16 tisíc korun na jednoho dlužníka. Vyplývá to z průzkumu Asociace inkasních agentur (AIA) ve spolupráci s Ernst & Young.

Foto: Gabriela Krejčová, Novinky

Článek

Jen operátorům za mobil a internet v průměru jeden dlužník podle Českého telekomunikačního úřadu visí bezmála šest tisíc korun. Češi, kteří jsou již v exekucích, v průměru podle jiných odhadů dluží kolem 60 až 70 tisíc korun na hlavu.

Inkasní agentury, které vymáhají dluhy ještě před podáním žaloby a exekucí, věřitelům loni získaly zpět přes patnáct miliard korun z celkového třicetimiliardového balíku pohledávek řešeného členskými firmami AIA.

„Na rozdíl od zahraničí se v ČR mimosoudnímu inkasu pohledávek může věnovat kdokoli a je umožněno si určovat poplatky navíc dle libovůle, s čímž nesouhlasíme,“ uvedl prezident Asociace inkasních agentur Vladimír Gazárek.

Není zkrátka žádný limit pro určování toho, kolik si vymahač může přisadit nad původní dluh. Takže i když si účtuje zcela podle své libovůle, zákon je na jeho straně. U exekutorů jejich značné zisky z dluhů zákon alespoň na nějaké úrovni ohraničil.

Je přitom patrné, že největší část zisků z dluhů je tvořena tím, co zaplatí lidé, nikoliv firmy. Z výzkumu Ernst & Young vyplynulo, že bezmála 90 procent pohledávek jde za domácnostmi. Živnostníci a malé firmy se však také točí v dluzích. Všichni dluží všem.

„Řemeslníci mají obvykle přes 50 procent faktur po splatnosti, a to v průměru více než 30 dní. Vymahatelnost se pohybuje kolem poloviny,“ řekl Právu Bedřich Vít z Omega Solutions.

Dluhy se dolují hůře

„Inkasovat pohledávky je rok od roku náročnější,“ zdůraznil Gazárek. To potvrzují i exekutoři.

„Nic není jako dřív, už není lidem často opravdu co vzít. Mnozí jsou zjevně na dně, a tak se hledají jiné metody, jak pohledávky vymoci,“ potvrdil Právu jeden z exekutorů.

Vytvářejí se proto metody, jak dlužníka analyzovat tak, že si ho věřitel neustále hlídá, aby mu dluh splácel i delší dobu včetně úroků, aniž se mu ale vše sebere najednou. Dražba nemovitosti totiž často stejně nepokryje všechny dluhy. Náklady na exekuci obvykle zaplatí jen kolem 75 procent závazků, a když už je po ní, tak opravdu dlužník nic nemá.

Kde nic není, ani čert nebere. A tak věřitelé, inkasní společnosti a exekutoři přemýšlejí, jak vytvořit systém vymáhání, který dlužníka nepotopí úplně, udržuje ho mírně nad pomyslnou hladinou, ale nutí ho splácet.

Odepsáno 151,1 miliardy

Největší problémy vymoci pohledávky, ať mimosoudně, nebo přes exekuci, jsou u dlužníků-profesionálů, kteří sice podnikají, ale jsou k trvalému pobytu hlášeni na obecních úřadech a vykazují nulový majetek.

Na to opakovaně poukazuje Česká daňová správa. Jen v letech 1996 až 2011 musely finanční úřady definitivně odepsat 151,1 miliardy korun nedobytných daňových nedoplatků.

„Mezi základní příčiny nedobytnosti patří nemajetnost a předluženost dlužníků, nemožnost dohledání majetku, úmrtí a předluženost dědictví, zánik subjektu bez právního nástupce, zvyšující se počet společností, které se dostávají do likvidace, přičemž mnohé z nich zůstávají dlouhodobě neřešeny. Vliv mají také účelové převody majetku daňových subjektů na jiné osoby ještě před vznikem nedoplatku, přičemž řada těchto subjektů je nekontaktních a bez příjmů, dále vykazování fiktivní ekonomické činnosti společností, které nevlastní žádný majetek,“ shrnuje ve svých zprávách daňová správa.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám