Hlavní obsah

Střední vrstva může v Česku velmi snadno upadnout do chudoby

Právo, Jiří Vavroň

Česko je země, kde je podle celoevropských měřítek málo chudých rodin – zhruba kolem deseti procent. To se však může v relativně krátké době dvou let změnit.

Foto: Právo

Ilustrační foto.

Článek

Problém Česka totiž spočívá v tom, že dělicí čára mezi příjmovou chudobou a střední vrstvou je velmi tenká. Stačí zmrazení příjmů, nárůst životních nákladů, změna sociální politiky státu zejména omezením sociálních dávek, a řada rodin ze současné střední vrstvy začne rozšiřovat pásmo chudých rodin.

Podle šetření CVVM jen čtyři procenta domácností hodnotí svoji materiální situaci jako velmi dobrou, 33 procent jako dobrou.

To v praxi znamená, že tyto rodiny mají finanční rezervy, nemusí počítat každou korunu výdajů a určité zvýšení nákladů na život s jejich rodinnými výdaji prakticky výrazně nic neudělá.

Svoji materiální situaci hodnotí jako špatnou 15 % domácností, čtyři procenta jako velmi špatnou.

Většina domácností - 44 procent hodnotí materiální podmínky svých domácností jako ani dobré, ani špatné. To je největší počet rodin, u kterých je otázka příjmů a výdajů prakticky vyvážená, rodiny v současnosti nepociťují ani nějaký nadbytek, ale ani nestrádají.

Právě tato část „neutrálních rodin“ se může ocitnout v pasti chudoby.

Mzdy se propadají

K reálnému propadu celkového objemu běžných příjmů domácností ve výši 3,1 mld. podle údajů MPSV došlo již v prvním čtvrtletí letošního roku, růst platů byl nejpomalejší od roku 2000. V rodinných rozpočtech se v následujících letech navíc sejde několik faktorů, které jednoznačně zvýší výdaje domácích rozpočtů.

Zaplatit jednorázový výdaj 7000 korun způsobil problémy více než 40 procentům rodin.
analýza ČSÚ

Reálně se dá počítat s tím, že řadě rodin, zejména těm, jejichž ekonomicky aktivní členové jsou napojeni na státní rozpočet, poklesne v souvislosti se změnou tarifů, příjem. Prakticky jisté je, že se současně zvýší daň z přidané hodnoty (DPH), což se může promítnout do vyšších cen potravin, prakticky veškerého zboží a služeb. Splatit však bude nadále třeba zhruba bilión korun, který mají čeští občané vypůjčeny u finančních institucí, bez ohledu na to, zda se příjmy domácností zvýší či poklesnou.

Postupně se začne platit školné, splácet půjčky za studia atd. Klesne i objem sociálních transferů, a to nejen sociálně potřebných či chudým, ale i rodinám s dětmi. Sklouznutí do oblasti nedostatku není nijak složité a prakticky se do ní může dostat každý. Nebude se tedy jednat o rodiny těch, kteří nechtějí pracovat.

Značná část rodin nemá nějaké velké finanční rezervy, se kterými by bez výraznější ztráty životní úrovně přežily například období jednoho roku. Finanční rezervy většiny rodin by vydržely pouze několik měsíců. Již v současné době by podle ČSÚ zaplatit jednorázový výdaj 7000 korun způsobil problémy více než 40 procentům rodin.

Spotřeba poklesne

Pokud tento růst výdajů nebude vyvážen ekonomickým růstem, který především sníží počet současných půl miliónu nezaměstnaných, životní úroveň značné části domácností se logicky propadne. V ekonomice se to následně projeví poklesem spotřeby, tedy zájmem o zboží a služby, neochotou uzavírat nové hypotéky, pořizovat si vlastní bydlení.

Situaci může podle ekonomů zvrátit pouze ekonomický růst. Ten by měl především snížit počet nezaměstnaných, přeneseně snížit výdaje státu na podporu lidí bez práce. Zvýšení počtu zaměstnaných naopak zvýší výběr daní, tedy zlepší ekonomiku státu, zvýší spotřebu i zisky firem.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám