Článek
Žádost Portugalska o pomoc z evropských peněz by mohla přijít již v průběhu příštích třech týdnů. Důvodem je blížící se termín, kdy si bude muset Portugalsko přijít na trh pro finanční prostředky, které bude potřebovat k refinancování starého dluhu v objemu převyšujícím čtyři miliardy eur.
Situace v Portugalsku se vyhrotila začátkem tohoto týdne, kdy představitelé opozice odmítli podpořit vládní návrhy na implementaci ambiciózních úsporných opatření, které měly přispět k redukci rozpočtového deficitu během nadcházejících tří let o 4,5 % HDP. Bezprostředně po odmítnutí těchto návrhu podal premiér Sócrates do rukou prezidenta demisi, což zemi nesměrovalo k předčasným volbám.
Portugalsko tak po roce zdá se definitivně vzdalo snahu vypořádat se s vlastními problémy bez pomoci ostatních zemí a již brzy se zřejmě připojí k Řecku a Irsku, které pomoc z evropského stabilizačního fondu obdržely v minulém roce.
To, že Portugalsko nebude schopno bez pomoci efektivně spravovat své finance, potvrzuje i reakce obchodníků na finančních trzích, kteří s ním v týdnu začali ztrácet trpělivost. Výnosy z desetiletých portugalských dluhopisů se v pátek vyšplhaly na rekordních 7,8 %, zatímco výnosy z pětiletých dluhopisů atakují dokonce hranici 8,1 %. Irsko požádalo o pomoc koncem loňského listopadu poté, co se výnosy z jeho dluhopisů přehouply přes 8 %.
Ratingy evropských zemí dál klesají
Další ránu uštědřily ve čtvrtek Portugalsku také ratingové agentury Standard & Poor’s a Fitch, které mu snížily rating na BBB a A-. Učinily tak jen několik dnů poté, co se ke stejnému kroku jako první odhodlala agentura Moody’s, která portugalský rating srazila na A3. Podle agentury Bloomberg, která v pátek citovala dva nejmenované zdroje obeznámené se situací, by mohlo Portugalsko obdržet ze stabilizačního fondu 50 až 70 miliard eur.
Situace v Portugalsku může být jedním z témat také na páteční schůzce představitelů zemí Evropské unie v Bruselu. Ti se ve čtvrtek dohodli na podmínkách vytvoření Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který by měl v roce 2013 nahradit dočasný stabilizační fond a jehož objem by měl dosahovat 500 miliard eur. Evropské země by měly do fondu vložit 80 miliard eur v hotovosti a zaručit se za dluhy v objemu až 620 miliard euro tak, aby byl celý potenciál fondu využit s nejvyšším (AAA) ratingem.
Právě ESM by měl přitom sloužit jako záchranná brzda pro případ, že některé země nebudou schopny ani v roce 2013 splatit půjčky, které od evropských zemí obdržely. Nejvíce diskutovaným je v tomto smyslu především Řecko, kterému se zatím nedaří naplňovat vládní vize, na což před dvěma týdny upozornila také agentura Moody’s. Ta Řecku, kvůli nedostatečně agresivní implementaci úsporných opatření, snížila rating hned o tři stupně na úroveň státních dluhopisů Běloruska a Bolívie.