Padesátníci to mají na trhu práce těžké

Tento přístup je nejen právně riskantní, ale také nepříliš prozíravý, tvrdí odborníci společnosti Stanton Chase.

„Lidé po padesátce stále mají na trhu práce velmi obtížnou pozici, přestože se často jedná o kvalitní kandidáty,“ upozorňuje Marek Navrátil, psycholog a partner pražské kanceláře společnosti Stanton Chase.

O tom, že diskriminace kvůli věku je běžnou praxí, svědčí celá řada studií ze světa i z České republiky. Dokonce již lidé po čtyřicítce mají jen poloviční šanci, že dostanou práci, pokud se spolu s nimi o místo uchází mladší kandidát, odhalila studie americké National Bureau of Economic Research.

Věkově „slepé“ studie, kdy zaměstnavatelé posuzovali nejprve zkušenosti a vzdělání kandidáta předtím, než se dozvěděli jeho věk, to potvrzují. Starší kandidáti jsou lépe hodnoceni díky svým zkušenostem i celkovým charakteristikám. Ovšem ve chvíli, kdy zaměstnavatelé zjistí jejich věk, hromadně se obracejí k mladším.

Nejsilněji je tato diskriminace patrná u pozic, kde jsou zaměstnanci v kontaktu se zákazníky. Podobné závěry nabízejí i české studie a ankety, například studie společnosti Trexima poukázala na to, že na českém trhu práce se obtížně uplatňují především padesátníci s nižším a středním vzděláním.

Personalisté silně upřednostňují mladší ročníky, u starších hůře hodnotí nepříznivou vzdělanostní strukturu, nedostatek jazykových znalostí, neochotu učit se a menší schopnost vydržet silnou zátěž.

„Rozdíl jedné generace je v Česku velký, rozdíly jsou ve schopnosti zvládat počítačové technologie, v práci s informacemi a jejich tříděním, kritickém myšlení, v motivaci a pracovním nasazení,“ popisuje své zkušenosti Navrátil.

Některá z těchto hodnocení jsou objektivní, často však vítězí předsudky. Starší zaměstnanci mají nepostradatelné kvality; zaměstnavatelé těch, kteří místo dostali, hodnotí jejich výkon velice pozitivně.

„Padesátníci určitě nejsou horší pracovníci. Čím jsme starší, tím více zkušeností máme a tím rychleji a efektivněji řešíme problémy. Starší lidé jsou na tom obvykle hůře s kreativitou, mladší zaměstnanci často lépe řeší úlohy vyžadující originální přístup a nezatíženost negativními zkušenostmi, jež by je mohly blokovat,” tvrdí Navrátil.

Ideální jsou smíšené pracovní kolektivy složené z mladých i starších, kde se mladí od starších učí. Podle Navrátila to patří k důležitým aspektům moderně řízených personálních (HR) oddělení ve firmách. Nově příchozí pracovník často dostane průvodce – mentora, zřizují se platformy na předávání zkušeností.

Starší mají také přirozenou autoritu. „To souvisí s archetypem naslouchání starším již od dětství. Ovšem přílišné lpění na minulosti může být naopak na překážku a bránit týmům v rozvoji. Najít rovnováhu je obtížné,“ připomíná Navrátil.

Odborné studie potvrzují, že padesátníci mají celou řadu výhod. Kromě zkušeností z pracovního i osobního života jsou často loajálnější, mají vysokou pracovní kvalifikaci, lépe spolupracují, nesoupeří, jsou zodpovědnější, důvěryhodnější a mají větší nadhled.

„Se zvyšujícím se věkem odchodu do důchodu, který u dnešních čtyřicátníků a padesátníků činí již 68 let, bude starších zaměstnanců nutně přibývat. Tuto změnu musí zvládnout obě strany, zaměstnanci i zaměstnavatelé,“ zdůrazňuje Marek Navrátil.