Noví důchodci budou už od 30. září dostávat nižší penze

Zhruba sedmdesát procent lidí, jejichž hrubý příjem se pohybuje mezi 11 a 34 tisíci korun, půjde po letošním 30. září do penze s důchodem až o sto padesát korun nižším, než se odchází za současných podmínek.

Dvaceti procentům lidí s vyššími příjmy naopak starobní důchod postupně až o tisíce korun vzroste, u deseti procent lidí s nejnižšími příjmy pak zůstane na současné úrovni.

Dvaceti procentům lidí s vyššími příjmy naopak starobní důchod postupně až o tisíce korun vzroste, u deseti procent lidí s nejnižšími příjmy pak zůstane na současné úrovni.

Novým výpočtem důchodů chce vláda reagovat na nález Ústavního soudu. Ten loni rozhodl, že se kvůli nízkým důchodům u lidí, kteří dosahují v aktivním věku vysokých příjmů, musí změnit způsob jejich výpočtu.

Má se tak posílit princip zásluhovosti na úkor principu solidarity. Pro lidi, kteří důchod již pobírají nebo jim bude přiznán do 29. září letošního roku, se nic nemění.

A koho se změny konkrétně dotknou a jak?

„Výše důchodu se nemění u průměrné hrubé mzdy za celou dobu pojištění do 10 886 korun. Vyšší důchody potom budou od příjmu 33 965 Kč,“ sdělila Právu mluvčí MPSV Viktorie Plívová.

Lidé, kteří mají průměrnou hrubou mzdu mezi těmito částkami, pak dostanou nižší důchod, než kdyby jim byl přiznán do 29. září.

Například lidé s hrubou mzdou 20 tisíc korun, kteří půjdou na odpočinek po 40 letech práce (důchodového pojištění) letos v říjnu, si podle výpočtů MPSV pohorší proti současným penzistům měsíčně o 103 koruny.

Lidé, kteří pobírají 25 tisíc korun, dostanou důchod nižší o 148 korun.

Naopak ti, kteří berou 40 tisíc, si polepší o 109 korun a lidé se stotisícovým platem o 1170 korun.

Ale pozor! Uvedená čísla se vztahují jen na starobní důchody vyměřené od 30. září do konce letošního roku. Vyměřované penze se totiž budou snižovat, resp. zvyšovat postupně v průběhu příštích pěti let.

Vláda tím chce přechod na diferenciaci důchodů rozložit na delší období, aby nedošlo ke skokovému snížení nebo naopak zvýšení důchodů.

Příklad: Člověk, který má za celou dobu pojištění průměrný měsíční příjem 25 tisíc korun a půjde do penze v době od 30. září do konce letošního roku, bude mít důchod proti dnešnímu stavu nižší o výše zmíněných 148 korun.

Tentýž člověk, který půjde do penze v roce 2015, bude mít důchod nižší již o zhruba 550 korun proti výpočtu dle současného předpisu.

Lidem, jejichž příjem se pohybuje kolem 20 tisíc, se po konci tohoto období proti dnes platnému výpočtu penzí sníží důchod zhruba o tři sta korun, lidem se čtyřicetitisícovými příjmy se po roce 2015 zvýší asi o šest set korun.

Nejvyšším příjmovým skupinám pak vláda s odkazem na rozhodnutí ústavních soudců přilepší v konečném důsledku až o několik tisíc korun.

Propad ve starobních důchodech u většiny nových penzistů by podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) měla vyrovnat valorizace, takže penze by prý fakticky klesnout neměly.

„Co se týká valorizace, bývá mezi 300 a 400 Kč ročně. Z toho lze dovodit, že reálný pokles bude skutečně minimální,“ zdůraznila Plívová.

To je ale velká mystifikace důchodců. Samozřejmě že i nově přiznaná snížená penze bude valorizována, ale bude valorizován snížený základ. Tím pádem důchodci, kterému byl přiznán důchod do 29. září letošního roku a má za celou dobu pojištění stejný průměrný měsíční příjem, bude důchod valorizován více.

Novela mění i pravidla valorizace. Ta se má napříště dít po splnění podmínek automaticky a vláda nebude moci ovlivňovat její parametry. Zvýšení důchodů bude možné, pokud růst cen, tedy inflace, a třetina růstu reálných mezd za rok dosáhnou v součtu alespoň dvou procent.

Pak se bude valorizovat o 100 procent růstu cen a jednu třetinu růstu reálných mezd.

Malá důchodová reforma také snižuje stropy pro placení sociálního pojištění ze šestinásobku průměrné mzdy na čtyřnásobek. Paradoxně se tak může stát, že někteří pracovníci s vysokým platem, kteří v budoucnu zamíří do penze, mohou na změnách v penzijním systému, které mají odrážet rozhodnutí ÚS, dokonce i prodělat.

To se netýká těch lidí s vysokými příjmy, kteří půjdou do penze ve zmíněném pětiletém období, to je od 30. září 2011 do konce roku 2014. V tom případě platí, že se jim zvýší penze o tisíce korun.

Půjdou-li ale do penze v roce 2015 a později, k té části příjmů, které přesáhnou čtyřnásobek průměrné mzdy, se již ve výpočtu důchodu nepřihlédne. Jejich důchody tak nebudou moci být vyšší než 25 tisíc korun měsíčně.

Novela také zpřísňuje podmínky pro předčasné penze. Nyní se postupuje tak, že pokud někomu chybí do řádné starobní penze méně než dva roky, krátí se mu procentní výměra důchodu o 0,9 % za každých započatých 90 kalendářních dnů, které chybějí do starobního důchodu.

Pokud chybějí do starobního důchodu tři roky, krátí se procentní výměra za třetí rok před starobním důchodem o 1,5 % za každých započatých chybějících 90 kalendářních dnů.

Nově má platit, že pokud člověk odejde do důchodu předčasně o více než rok a méně než dva roky, bude se mu v tomto období důchod krátit o 1,2 procenta za každých 90 dnů. Ostatní parametry zůstávají platné.

Změny penzijního systému jsou celkově nastaveny tak, že předčasný odchod do penze se těm, kterým mají důchody proti současnosti klesnout, nevyplatí. Reforma mění rovněž podmínky pro pozůstalostní, tedy vdovské a vdovecké důchody.

Předně se navrhuje zrušit výplatu jednorázové částky u pozůstalostního důchodu, který se poskytuje při zániku nároku na tento důchod z důvodu uzavření nového manželství, a měla motivovat k uzavření nových manželství.

Dále se má zkrátit z pěti let na dva roky lhůta pro možnost opětovného vzniku nároku na pozůstalostní důchod, pokud v minulosti nárok zanikl, ale dojde znovu ke splnění zákonem stanovených podmínek.

Novelu zákona o důchodovém pojištění, která teď míří do Senátu, kritizuje opozice ze všech stran. Vadí jí, že vláda se nesnažila na jednotlivých návrzích s opozicí dohodnout a využila rozhodnutí ÚS k velkým změnám v penzijním systému, které jdou nad rámec samotného verdiktu ústavních soudců.