Hlavní obsah

Máte chatrné zdraví? Firma se vás snadno může zbavit

Právo, Jakub Svoboda

Zaměstnanců, kteří mají vážné zdravotní potíže, se firmy v Česku poměrně snadno mohou zbavit, navíc jim nemusejí vyplácet žádné finanční kompenzace. Ztráta zdravotní způsobilosti na základě lékařského posudku totiž chybí ve výčtu důležitých osobních překážek v práci v nařízení vlády č. 590 z roku 2006. Ta určuje, za jakých okolností mají zaměstnanci nárok na volno či náhradu mzdy.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Právo na to upozornil právník Josef Rusaňuk. Spolu s některými dalšími právníky je přesvědčen o tom, že jde o díru v legislativě, kterou by mohla vyřešit novela uvedeného vládního nařízení z éry premiéra Mirka Topolánka (ODS).

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Obětí mezery v zákonech se nedávno stal i pan Karel Ch., který pro jednu východočeskou firmu pracoval jako údržbář. Po šesti letech se ho firma rozhodla po vcelku banální rozepři s jeho mistrem při jedné z nočních směn zbavit a využila k tomu jeho zdravotní obtíže. Na základě posudku závodního lékaře mu dala výpověď pro ztrátu zdravotní způsobilosti.

„Dotčený zaměstnanec byl nucen odejít z firmy s puncem omezeného pracovního zařazení do budoucna, rok po operaci kyčelního kloubu, resp. totální endoprotézy. Firma postupovala velmi necitlivě. Po dobu výpovědní doby mu sice poskytla zákonné pracovní volno v délce dvou měsíců, ale bez kompenzace náhrady mzdy,“ uvedl Rusaňuk.

Zaměstnavatel se podle něj nejdříve pokoušel zaměstnance přemluvit, aby skončil v práci dohodou. Firma argumentovala tím, že by mohl co nejdříve na úřadu práce požádat o příspěvek v nezaměstnanosti. Na finanční kompenzaci zaměstnanec vyhozený kvůli zdravotní nezpůsobilosti nárok podle zákona neměl. Výpadek v příjmech mu poté způsobil nemalé existenční starosti.

Díra v zákoně?

„Bylo by vhodné uvažovat o inovaci příslušného nařízení vlády, aby do okruhu jiných důležitých osobních překážek v práci s náhradou mzdy nebo platu, při kterých přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno, byla zahrnuta i výpovědní doba v důsledku ztráty pracovní způsobilosti na základě lékařského posudku,“ domnívá se Rusaňuk.

Podobný názor jako on mají i někteří soudci a experti na pracovní právo. Podle nich jde o díru v zákoně. Jiné důležité osobní překážky v práci stanoví od začátku roku 2007 zmíněné vládní nařízení. Jeho doplnění by podle právníků zmírnilo tvrdost zákoníku práce vůči lidem, kteří nemohou pokračovat v zaměstnání kvůli vážným zdravotním problémům.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pro Právo ale reagovalo vyjádřením, že „z hlediska legislativního není situace zdaleka tak dramatická“.

Praxe je jiná

„Pokud byl vydán pracovně lékařský posudek o dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti zaměstnance dále konat dosavadní práci nebo o tom, že zaměstnanec není schopen dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání, je zaměstnavateli v zákoníku práce uložena povinnost převést takového zaměstnance na jinou, pro něho vhodnou práci, a to dokonce i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil,“ uvedl mluvčí MPSV Petr Sulek.

Problém je ale v tom, že v praxi se tak většinou neděje. A nestalo se to ani v případě propuštěného údržbáře Karla Ch., kterého označil závodní lékař za zdravotně nezpůsobilého – nikdo mu jinou pozici v rámci firmy nenabídl.

Na vyhozeného šestapadesátiletého zaměstnance navíc brzy dopadla další pohroma. Poté, co si po několika měsících našel novou práci, první den v novém zaměstnání po poučení o bezpečnosti práce si utrhl dva články na pravém ukazováčku.

Reklama

Výběr článků

Načítám