Jak si přivydělat při překážkách v práci

Každý zaměstnanec může mít podle zákoníku práce neomezený počet pracovněprávních vztahů. Pokud je na základě nařízení zaměstnavatele doma „na překážkách”, může si přivydělat bokem na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti, a to v jakémkoli oboru.

Pakliže se zaměstnanec působící například v automobilovém průmyslu rozhodne přivydělat si třeba v pekárně, pohostinství či ve skladu, nemusí o tom svého stálého zaměstnavatele dokonce ani informovat.

„Povinnost dát o svém přivýdělku zaměstnavateli vědět nastává pouze ve chvíli, kdy by chtěl zaměstnanec brigádničit na pozici se shodným předmětem činnosti, jako vykonává ve stálém zaměstnání. V takovém případě musí mít zaměstnanec zaměstnavatelův písemný souhlas,“ upozornila Michala Neumannová, personální (HR) manažerka ve společnosti Randstad Česká republika.

Pravidla ohledně neomezeného počtu pracovních vztahů platí jak pro kmenové zaměstnance firmy, tak pro agenturní pracovníky. Ti mají v případě shánění brigády výhodu v tom, že se mohou s poptávkou obrátit na pracovní agenturu, která jim stálé zaměstnání zprostředkovává a může za ně vyřešit i veškerý administrativní proces.

Současné období je pro rychlé získání brigády příznivější než kdy jindy. Velmi nízká nezaměstnanost spolu s rostoucí nákupní horečkou jsou kombinací, která nahrává získání krátkodobého zaměstnání prakticky ze dne na den.

„Brigádníky teď shánějí doslova všichni. Nejvyšší zájem pozorujeme v tiskárnách, obchodech či ve skladech. Portfolio výběru je velmi pestré a vhodnou brigádu si tak najde opravdu každý,“ uvedla Neumannová.

Pakliže během období, kdy vás zaměstnavatel poslal „na překážky” domů, nastoupíte na brigádu, vždy předem počítejte s tím, že může dojít k náhlému obnovení výroby, a tedy neočekávanému nástupu zpět do stálé práce. Pokud si brigádu neplánujete udržet i při stálém zaměstnání, je vhodné krátkodobého zaměstnavatele na tuto skutečnost dopředu upozornit a dohodnout si předem podmínky odchodu.

Podle zákoníku práce trvá při ukončení dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti výpovědní lhůta standardně 15 dní, není-li dohodnuto jinak.

„Abyste se vyhnuli problémům s výpovědní lhůtou v případě, že vás stálý zaměstnavatel povolá zpět do práce, domluvte se před nástupem na brigádu s dočasným zaměstnavatelem na podmínkách rychlého odchodu,“ doporučila Neumannová a dodala, že pracovní dohodu není nezbytně nutné v případě odchodu ukončovat. Může běžet tzv. naprázdno, čímž zaměstnanci odpadá plnění výpovědní lhůty a může se v případě oboustranného zájmu k brigádě později vrátit bez vyřizování dalších formalit.

Pokud zaměstnavatel ví, že se v jeho firmě bude jednat pouze o krátkou odstávku výroby, může svým zaměstnancům namísto nástupu „na překážky” nařídit čerpání dovolené. O tomto záměru by je však měl informovat nejpozději 14 dní předem s výjimkou situací, kdy byla v pracovní smlouvě dopředu ujednána kratší lhůta.

Později je čerpání dovolené již na individuální dohodě se zaměstnanci. Pokud se na jejím čerpání v kratším termínu zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou, nastoupí zaměstnanec volno z důvodů překážek v práci ze strany zaměstnavatele.

„V případě, že zaměstnavatel předpokládá odstávku delší než čtrnáct dní, dovolenou svým zaměstnancům nařídit nemůže, jedinou možností tak v tomto případě zůstávají překážky v práci,“ dodala Neumannová.