Hlavní obsah

Vyplatí se pracovat načerno? Rozhodně ne

I přesto, že je nezaměstnanost velmi nízká a pracovní trh nabízí desítky tisíc volných míst, stále ještě se vyskytují případy, kdy zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci, obcházejí platné právní předpisy a vydělávají si tzv. prací načerno. Mohlo by se jim to ale vymstít, vystavují se totiž riziku tvrdých finančních postihů.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Lidé pracující bez řádně uzavřené pracovní smlouvy jsou k práci načerno často nabádáni samotnými zaměstnavateli s argumentací, že při platbě „na ruku“ se vyhnou daňové povinnosti a placení sociálního a zdravotního pojištění a tím údajně získají pro sebe větší finanční prospěch.

„Takoví 'zaměstnavatelé' však ve své argumentaci zamlčují, že největší prospěch z toho mají oni sami. Nemusí totiž za zaměstnance platit daně a ostatní dávky a ušetří na nezbytné evidenci a výpočtu příslušných odvodů,” upozornil právník Jan Dubenský.

Minimální mzda, zbytek na ruku

Nejčastější jsou případy, kdy zaměstnavatelé „legálně“ platí svému zaměstnanci jen minimální mzdu a zbytek mu po dohodě vyplácejí v hotovosti na ruku, tedy načerno.

Samostatnou kapitolou jsou pak lidé, kteří jsou evidováni na úřadech práce jako nezaměstnaní a pobírají příslušnou podporu, případně další, kteří čerpají jako příjemci různé sociální dávky, ale přitom načerno pracují.

„Ti, kteří pobírají takto upravované mzdy, bývají později velmi nepříjemně překvapeni. Není třeba argumentovat velkými výpočty, ale každému musí být jasné, že když takto odměňovaný pracovník onemocní, zapláče nad vypočtenou nemocenskou, a pokud praktikuje tento způsob odměňování po delší dobu, čeká ho při odchodu do důchodu almužna vypočtená pouze z příjmů, které byly legálně zúčtovány,” upozornil Dubenský.

Pokuty jdou do milionů

Pokud úřad práce nelegální zaměstnávání odhalí, pracovníci, kteří současně pobírají podporu v nezaměstnanosti, jsou z evidence vyřazeni se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Zaměstnavatelé, ale i lidé, kteří pro ně pracují načerno či jinak obcházejí platné předpisy, musí pochopitelně počítat s tvrdými postihy.

Po návštěvě pracovníků Státního úřadu inspekce práce, resp. jeho oblastního inspektorátu (viz zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce), mohou zaměstnavatelé za nelegální zaměstnávání pro přestupek podle § 140 zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., očekávat pokutu ve výši až 10 milionů korun, nejméně však ve výši 50 tisíc korun, a další problémy jim nastanou i s dalšími úřady.

Citelná pokuta postihne i člověka, který práci načerno přijme. Zákon totiž stanoví pro něho postih pro přestupek až do výše 100 tisíc korun.

Anketa

Pracoval/a jste někdy načerno?
Ano
50 %
Ne
50 %
Celkem hlasovalo 36 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám