Hlavní obsah

Zkrášlovací služby vyhledávají i muži, utrácejí za ně víc než ženy

Právo, Jakub Svoboda

Zájem Čechů o služby spojené s péčí o vzhled roste. Každoročně utrácejí více za kadeřníky, manikúru, kosmetiku nebo třeba masáže. Služby zaměřené na péči o tělo jsou tradičně spojovány hlavně s ženami, vyhledává je ale stále více mužů. Navíc pánové, kterých je poměrově třikrát míň než žen, za zkrášlující služby utrácejí více než jejich protějšky, v průměru téměř o čtvrtinu.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

„Je jasné, že mnoho služeb je zaměřeno především na ženy. Nicméně mužů, kteří o sebe pečují, přibývá. Zejména v Praze a velkých městech tento trend v posledních letech potvrdily barber shopy (luxusní holičství). Těch vyrostlo v hlavním městě několik desítek,“ sdělila Právu Marie Havlíčková, ředitelka portálu Slevomat.

Podle statistik tohoto největšího tuzemského inspiračního a zážitkového portálu lidé v průměru za zkrášlovací služby utratí 525 korun měsíčně. Loni na ně portál prodal celkem 338 tisíc voucherů za 177 milionů korun, přičemž počet zákazníků stoupl o sedm procent.

„Zkrášlovací služby jsou obecně nejžádanější v Praze, kde zároveň platí, že zákazníci často nechtějí plánovat příliš dopředu. Mnohdy se chtějí objednat ještě týž den nebo jen na několik dní dopředu,“ uvedla Havlíčková.

Ke kadeřníkovi nebo na dentální hygienu, za kterou člověk zaplatí i 1200 korun, je teď podle ní mnohdy nutné se objednávat i měsíc dopředu.

Silná Praha

Průměrná měsíční útrata za zkrášlovací služby v hlavním městě je zhruba o 130 korun vyšší, než je celorepublikový průměr. „Ekonomicky silná Praha vytváří velký rozdíl nejen v cenách, ale i ve frekvenci návštěv zákazníků. Ti jsou zvyklí utrácet za péči o svůj zevnějšek až dvakrát častěji než lidé v regionech,“ poukázala Havlíčková.

Částečně je to však dané i tím, že v regionech jsou ceny o poznání nižší. „Cena se často odvíjí od nájmů, které si musíme platit. Zatímco u nás zákaznice za stříhání a barvení zaplatí zhruba 1400 korun, v Praze to může být i třikrát víc,“ potvrdila Právu kadeřnice Jana ze středočeských Řevnic.

Na kadeřnictví a kosmetické služby by se, stejně jako na další profese, měla podle vládního návrhu zákona nově vztahovat elektronická evidence tržeb (EET). Současně by měla u těchto služeb klesnout daň z přidané hodnoty, a to z 21 na 10 procent. Podle ekonomů se však nedá příliš očekávat, že by tyto služby zlevnily.

To, že Češi o sebe více pečují a neváhají za to utrácet, potvrzují i údaje Českého statistického úřadu. Loni ve čtvrtém čtvrtletí stouply tržby v prodejnách s kosmetickým, drogistickým, farmaceutickým a zdravotnickým zbožím meziročně o 3,9 procenta.

Řetězce expandují

Za nejrůznější kosmetické a toaletní výrobky Češi ročně utratí přes 20 miliard korun. Daří se přitom velkým hráčům na trhu. Například český výrobce kosmetiky Dermacol loni v Česku utržil téměř 340 milionů korun. V ČR má čtyři značkové obchody a letos otevírá další čtyři. Na začátku letošního roku firma v Česku a na Slovensku zaznamenala rekordní prodeje, když v lednu prodala výrobky za 70 milionů korun.

Deset nových prodejen k 135 stávajícím chce letos v Česku otevřít třeba i německý drogistický řetězec Rossmann.

Obrat konkurenčního řetězce DM-drogerie markt v ČR vzrostl v první polovině finančního roku 2018/2019, který společnost uzavřela 31. března, o více než 11 procent na 5,2 miliardy korun. Počet prodejen se zvýšil o čtyři na 230.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám