Prakticky každý člověk (98 procent) oslovený v průzkumu společnosti NMS Market Research pro Raiffeisen stavební spořitelnu (RSTS) je přesvědčený, že pro nenadálé životní situace je třeba mít vytvořenou finanční rezervu.

Pračka se může kdykoliv rozbít, můžete přijít o práci či dokonce na delší dobu onemocnět a v takové situaci je třeba mít po ruce dostatek peněz, které by vám pomohly danou dobu překlenout.

V průměru by 80 tisíc mělo stačit

V průměru by podle mínění oslovených Čechů měla rezerva tzv. na horší časy dosáhnout částky kolem 80 tisíc korun. Rozdíl je však v tom, co si člověk myslí a co nakonec udělá. Jak průzkum ukázal, pětina lidí si žádnou finanční rezervu vytvořit nedokázala.

Ovšem ani s výší rezervy to není nijak slavné, lidé mají nejčastěji stranou částku do 20 tisíc korun. V průzkumu to zmínili zhruba tři lidé z deseti.

Každý šestý až sedmý oslovený disponuje rezervou od 20 tisíc do 50 tisíc korun, zhruba stejný počet lidí má stranou ještě o několik desítek tisíc korun víc. Každý čtvrtý oslovený se pochlubil částkou přes 100 tisíc korun.

Ženy a mladí mají rezervu nejnižší

Nižší úspory pro nenadálé situace mají podle průzkumu ženy než muži. Zatímco téměř každý třetí muž má rezervu přes 100 tisíc korun, u žen je to jen každá pátá.

Navíc nadpoloviční většina žen nemá na nenadále výdaje úspory žádné nebo jen malé, zhruba do 20 tisíc korun, v případě mužů jsou to dvě pětiny.

„Ukázalo se, že nejmenší finanční rezervu mají mladí lidé ve věku do 34 let,” uvedla Lenka Molnárová z RSTS. Například lidé mezi 18 až 24 lety mají nejčastěji (39 procent) rezervu maximálně do 20 tisíc korun, v případě oslovených ve veku do 25 do 34 let čtvrtiuna nemá žádnou rezervu, o něco více z nich pak maximálně 20 tisíc korun.