Základní myšlenka stavebního spoření se zrodila v roce 1775 v anglickém Birminghamu, kdy vznikla spořitelna Ketley´s Building Society. Tehdy šlo ale o společnost jen pro vybrané, spolek měl kolem 50 členů.

Princip spoření na bydlení byl jednoduchý. Podle tehdejších poměrů si běžný člověk na vlastní nemovitost naspořil zhruba za deset let, pokud ale spořilo deset lidí, nastřádalo se na dům za rok. O tom, kdo nakonec našetřené peníze dostane, se rozhodovalo losem. Princip losování v rámci stavebního spoření pak přežíval ještě více než 160 let.

Německá kolébka „civilizace stavebního spoření“

Opravdovým místem evoluce stavebního spoření se ale stalo Německo. Právě tam se totiž položily základy tohoto finančního produktu v podobě, v jaké ho známe dnes. První vlaštovkou se v roce 1885 stal spolek Baussparkasse für Jedermann (Stavební spořitelna pro každého).

Opravdový rozmach ale zažilo během rekonstrukce po první světové válce mezi lety 1924 – 1929. A koncem třicátých let pak v Německu došlo k zásadnímu evolučnímu skoku – zrušil se princip losování při přidělování půjček a zavedlo se nové kritérium pro získání úvěru, takzvané hodnotící číslo, které dodnes používají i stavební spořitelny u nás.

Největší boom stavebního spoření přišel po druhé světové válce, kdy v Německu chybělo až šest miliónů bytů, navíc lidé neměli v podstatě žádné úspory.

„Německo je kolébkou moderní podoby stavebního spoření a v zemi je i díky tradici tento produkt stále velmi oblíbený. Ostatně, dnešní Německo je zemí s největším počtem uzavřených smluv a s největším objemem poskytnutých úvěrů,“ doplnil Tomáš Kofroň z Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS).

Česká stopa už v dobách Masaryka

V našich zemích se stavební spoření na krátkou dobu objevilo již ve 20. a 30. letech minulého století. První spořitelny podle německého vzoru začaly vznikat v roce 1927. Tehdejší československá vláda je ale nijak nepodporovala a ani lidé si na princip spoření nezvykli.

Definitivní tečku pak za těmito snahami učinil nástup vlády jedné strany a přechod na socialistický systém plánovaného hospodářství.

Rozmach v 90. letech

Počátkem devadesátých let minulého století se stavební spoření začalo rozvíjet například na Slovensku, Maďarsku a pochopitelně i v České republice. Letos tak u nás slaví pětadvacáté narozeniny.

„Zákon o stavebním spoření byl připravován v roce 1992 na půdě Federálního shromáždění ČSFR, v platnost vstoupil 1. dubna 1993 jako zákon č. 96/1993 Sb.,” doplnil Lukáš Kropík z České spořitelny.

V současné době působí v České republice pět stavebních spořitelen: Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS), Modrá pyramida stavební spořitelna (MP), Raiffeisen stavební spořitelna (RSTS), Stavební spořitelna České spořitelny (SSČS) a Wüstenrot stavební spořitelna.

Podpora státu od 4500 korun do 2000 korun

Stavební spoření si u nás brzy získalo velkou oblibu. Jen v roce 1993 bylo uzavřeno téměř čtvrt miliónu smluv. Zájem pochopitelně dále narůstal a v průběhu let tak na stavebku spořila polovina populace.

Spoření podporoval i stát, který každému střadateli přispíval 25 procenty z ročního vkladu, maximálně však 4500 korun. Nejvýhodnější tak bylo ročně ukládat 18 tisíc korun. Aby člověk na státní podporu získal nárok, musel spořit pět let (tzv. vázací doba). Vklady byly navíc i výhodně úročeny zhruba dvěma až třemi procenty ročně.

Stavební spoření v číslech
  • 358,9 miliard korun - aktuální výše vkladů, které mají klienti uloženy ve stavebních spořitelnách
  • 3 212 427 - počet aktuálních smluv ve fázi spoření ke konci roku 2017
  • 397 329 korun - průměrná výše cílové částky u nových smluv sjednaných v roce 2017
  • 847,3 miliardy korun - objem úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami od počátku jejich působení na českém trhu
  • 2 382 020 - počet úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami od počátku jejich působení na českém trhu
  • 3 520 095 - počet platných smluv ve fázi spoření a smluv ve fázi úvěru ze stavebního spoření ke konci roku 2017
  • 55,3 miliardy korun - objem úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami v roce 2017
Českomoravská stavební spořitelna (též „Liška”)
  • působí od 8. září 1993
  • celkem uzavřela 7,8 miliónu smluv o stavebním spoření
  • klienti naspořili celkem 500 miliard korun
  • celkem poskytla 1,1 miliónu úvěrů v objemu 430 miliard korun
Modrá pyramida stavební spořitelna
  • působí od 16. prosince 1993
  • původní název (až do roku 2005): Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky
  • celkem uzavřela 3 455 260 smluv o stavebním spoření
  • aktuální stav naspořených prostředků je 61 miliard korun
  • celkem poskytla 390 tisíc úvěrů v objemu 167 miliard korun
Raiffeisen stavební spořitelna
  • působí od 7. září 1993
  • celkem uzavřela 3,1 miliónu smluv o stavebním spoření
  • klienti naspořili celkem 180 miliard korun
  • celkem poskytla 323 tisíc úvěrů v objemu 136 miliard korun
Stavební spořitelna České spořitelny (též „Buřinka”)
  • působí od 22. června 1994
  • celkem uzavřela 3,5 miliónu smluv o stavebním spoření
  • klienti naspořili celkem 344,2 miliard korun
  • celkem poskytla 475 tisíc úvěrů v objemu 128,4 miliardy korun
Wüstenrot stavební spořitelna
  • působí od roku 1993
  • celkem uzavřela 1,4 miliónu smluv o stavebním spoření
  • klienti naspořili celkem 310 miliard korun
  • celkem poskytla 160 tisíc úvěrů v objemu 59 miliardy korun
Zdroj: údaje Asociace českých stavebních spořitelen, data jednotlivých stavebních spořitelen

O deset let později (od 1. ledna 2004) stát výši vyplácené státní podpory snížil na 15 procent z ročního vkladu, maximálně však tři tisíce korun. Na tuto částku klient dosáhl, pokud ročně uložil alespoň 20 tisíc korun. Vázací doba spoření pro nárok na podporu byl prodloužena na šest let.

Tyto změny se ale týkaly pouze nových smluv uzavřených od počátku roku 2004. Klienti se smlouvami sjednanými před tímto datem stále čerpali státní podporu ve výši 4500 korun. I to byl důvod, proč byl rok 2003 prakticky nejúspěšnějším v počtu uzavřených smluv. V tomto roce si stavebko sjednala pětina populace (2,1 miliónu smluv). Celkový počet smluv tak dosáhl 6,1 miliónu.

Výše státní podpory doznala ještě jednu změnu, od 1. ledna 2011 byla snížena na 10 procent z výše vkladu, maximálně dva tisíce korun ročně. Vázací doba šest let zůstala nezměněna. Nové podmínky se bez rozdílu týkaly všech klientů, tedy bez ohledu na to, kdy byly uzavřeny. Stavební spořitelny v současné době vklady úročí zhruba jedním procentem ročně.

Stavební spoření stále patří mezi oblíbené spořicí produkty. Ke konci roku 2017 spořitelny evidovaly celkem 3 212 427 smluv ve fázi spoření. Průměrná cílová částka smluv uzavřených v roce 2017 dosáhla výše 397 329 korun. Aktuální výše vkladů klientů ve stavebních spořitelnách dosahuje částky 358,9 miliardy korun.

Dva typy úvěrů

Klienti nejen, že spoří, mají možnost čerpat i úvěry. Stavební spořitelny poskytují dva typy - překlenovací úvěr (též meziúvěr) a standardní úvěr ze stavebního spoření. Od počátku svého působení poskytly klientům úvěry za celkem 847,3 miliardy korun.

„Drtivou většinu poskytnutých úvěrů představují překlenovací úvěry. V tom se Češi odlišují například od Německa, kde klienti plánují rekonstrukce a vylepšení bydlení s větším předstihem, a proto mají větší zastoupení řádné úvěry ze stavebního spoření,” doplnil pro Právo Jiří Janeček z Wüstenrot.