Na konci srpna o tom na své mimořádné schůzi rozhodla Sněmovna, která zamítla senátní verzi a schválila vládní důchodovou novelu v původní verzi. Norma zvyšuje pevnou část penzí o procentní bod na deset procent průměrné mzdy, což podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) má vést ke zvýšení životní úrovně zejména důchodců s nízkými důchody.

Penze se automaticky valorizují podle poloviny růstu reálných mezd a podle růstu cen, což schválená novela nemění. Od ledna by se tak důchody měly zvednout v průměru asi o 600 korun. Vláda chce kvůli změně složení penze všem lidem, kteří pobírají starobní, invalidní a pozůstalostní důchod, přidat ještě dalších zhruba 300 korun.

Části seniorů se budou v budoucnu penze zvyšovat rychleji, části pomaleji než dosud.

Od ledna by se důchody měly zvednout v průměru o 600 korun, kvůli změně složení penze vláda všem přidá ještě další tři stovky

„Při zvyšování důchodů je celkové potřebné zvýšení důchodů podle statistických indexů rozděleno mezi základní a procentní výměru. Když bude základní výměra vyšší, pak její zvyšování (aby činila 10 procent průměrné mzdy po meziročním růstu – pozn. redakce) spotřebuje větší část celkového zvýšení důchodů, než kdyby byla základní výměra jen devět procent průměrné mzdy, a na procentní výměru bude určena o něco menší částka,“ vysvětlila mluvčí ministerstva práce Barbara Hanousek Eckhardová.

Změna poměru mezi základní a procentní výměrou tak podle ní povede k valorizacím procentních výměr důchodů o desetiny procent, 0,1 až 0,2 procenta nižším proti stavu, kdy by základní výměra zůstala na úrovni devíti procent. Naopak zvýšení základní výměry důchodů bude vždy o několik desetikorun vyšší.

Protože navýšením základní výměry na 10 procent vzrostou všechny důchody a tím se zvýší základna, ze které se určí částky valorizace (stejné procento navýšení z vyššího základu), bude pro převážnou část důchodů navýšení v budoucnu vyšší než podle současných pravidel, kdy je základní výměra důchodu 9 procent.

Valorizace u vyšších penzí může být nižší

„V některých případech vysokých důchodů, orientačně důchody 20 tisíc korun a vyšší, může nižší růst procentní výměry převýšit vyšší růst základní výměry a tyto důchody by měly valorizaci o několik korun nižší,“ sdělila Právu Eckhardová.

Nemělo by však k tomu docházet každý rok.

„Záleží na konkrétních parametrech statistických indexů, realističtější je scénář, že důchody všem porostou o jednotky korun rychleji,“ uvedla mluvčí.

„Podle přechodného ustanovení dojde nejdříve ke zvýšení základní výměry důchodů o 300 korun (z 9 na 10 procent průměrné mzdy) již před valorizací od ledna 2019, poté budou navýšeny důchody podle statistických indexů a průměrná valorizace bude zhruba 900 korun místo 600 korun, jak by vycházela bez navýšení základní výměry. Všichni příjemci důchodu tak na tom budou v lednu 2019 lépe,“ shrnula Eckhardová.

Ministryně Maláčová chce do budoucna v souladu s programovým prohlášením vlády prosadit dřívější odchod do důchodu pro zaměstnance pracující ve fyzicky náročných profesích.

„Vláda měla do konce letošního roku projednat varianty řešení. Širším cílem je potom potřeba zabývat se postavením žen v rámci důchodového systému, zejména těch, které vychovaly děti,“ odkryla pro Právo své další priority Maláčová.

Co vše ovlivní růst důchodů

Jaká opatření tedy ovlivní lednovou valorizaci a z jakých konkrétních čísel bude vycházet?

  • Valorizace zahrne podle každoročního zákonného mechanismu 100 procent růstu cen za období červenec 2017 – červen 2018, tj. 2,6 procenta měřeno indexem spotřebitelských cen.
  • Valorizace také zahrnuje polovinu růstu reálné mzdy v roce 2017, což je podle ministerstva práce polovina ze 4,2 procenta, tedy 2,1 procenta.
  • To znamená, že penze se při zohlednění růstu cen a mezd budou od ledna 2019 valorizovat o 4,7 procenta.
  • Průměrný samostatně vyplácený starobní důchod v červnu 2018, z jehož výše se stanovují konkrétní částky valorizace, dosahoval 12 386 korun.
  • Ke každoroční valorizaci v lednu 2019 ale navíc proběhne navýšení základní výměry z 9 procent průměrné mzdy na 10 procent průměrné mzdy, tento průměrný samostatně vyplácený starobní důchod se proto zvýší o 300 korun na 12 686 korun.
  • Takto zvýšený průměrný starobní důchod se poté podle statistických indexů zvýší o výše uvedených 4,7 procenta (2,6 + 2,1 %), tj. cca 600 Kč. Celkové zvýšení průměrného důchodu bude tedy zhruba 300 + 600 Kč = 900 Kč.
  • Základní pevná výměra důchodu je stejná pro všechny a letos činí 2700 korun. Od ledna se podle konečných údajů, které Právu poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí, má celkem zvýšit o 570 korun na 3270 korun.
  • V procentní výměře se odráží zásluhovost, tedy výše výdělků a odpracovaných let. Tato výměra mírně oslabí, což se v dalších letech promítne do valorizací. Od ledna se procentní výměry důchodů zvýší o 3,4 procenta.
  • U průměrného sólo vypláceného starobního důchodu dosáhne zvýšení částky 900 korun (tj. 570 Kč zvýšení základní výměry a 330 Kč zvýšení procentní výměry).
  • Důchodcům, kteří k prosinci 2018 dosáhli věku 85 let a více, bude od lednové splátky zvýšen důchod o dalších 1000 Kč, dalším starším příjemcům důchodu od prvního měsíce po dosažení věku 85 let.
  • Stát bude nadále zvyšovat penzi lidem, kteří dosáhnou 100 let, a to o dva tisíce korun měsíčně.