Ve spolupráci s odborníky ze spotřebitelské organizace dTest přinášíme odpovědi na některé z otázek, které se údržby a oprav pronajatého zařízení týkají.

Opravy v bytě řeší vládní nařízení

Údržbu a opravy nájemního bytu se zabývá speciální vládní nařízení (nařízení vlády č. 308/2015 Sb.), ve kterém je uvedeno, co zajišťuje a platí nájemce a co pronajímatel. Obsahuje podrobný výčet konkrétních oprav, výměn či revizí a dále finanční limit pro každou opravu či opravy celkově.

Například je v něm uvedeno, kdo zajišťuje a hradí opravu podlah, oken, dveří, elektrických rozvodů, datových sítí, odpadů, vypínačů, zásuvek a jističů, vodovodních baterií, vestavěných skříní a kuchyňské linky.

„Opravu trouby například podle nařízení platí nájemce. V praxi se ale nejčastěji setkáváme s dotazem na revizi nebo opravu plynového kotle. Tu je povinen zajistit a zaplatit také nájemce, ale může se s pronajímatelem dohodnout i jinak,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Jak ale dále dodal, není možné se dohodnout, že by nájemce musel zaplatit ty opravy, údržbu, revizi nebo výměnu, které musí podle nařízení hradit pronajímatel.

Podmínky nájmu vybavení zahrňte do smlouvy

Nařízení ani jiný právní předpis však neřeší veškeré vybavení bytu, například jak je to s pračkou či lednicí. Záleží tedy, na čem se nájemce s pronajímatelem dohodnou. V budoucnu by totiž mohly vznikat spory ohledně toho, kdo je povinen věci nezmiňované v uvedeném nařízení opravit či dokonce nahradit.

„Jedná-li se o starší věci, pak připadá v úvahu i názor, že pronajímatel nájemci použité věci daroval k užívání a není tedy povinen věci opravit či koupit za ně nájemci náhradu. Nejlepším řešením je napsat přímo do nájemní smlouvy, jaké konkrétní vybavení dává pronajímatel nájemci do nájmu a za jakých podmínek, tedy kdo má zajistit jejich případnou opravu či výměnu,“ upozornil Zelený.

Výčet vybavení a jeho stav je možné popsat i v předávacím protokolu na počátku nájmu. „Součástí předávacího protokolu může být i fotodokumentace či videonahrávka zachycující stav vybavení bytu, na jejichž základě nájemce může později při skončení nájmu dokázat například to, že sedačka již byla potrhaná, když se do bytu nastěhoval,“ doplnil Zelený.