Průzkum agentury NMS pro Golden Gate CZ mezi tisícovkou Čechů ukázal generační rozdíly ve vnímání dárků, kterými chtějí obdarovat své blízké a přátele. Zatímco mladí lidé upřednostňují hodnotnější dárky, starší lidé pak obálky s penězi.

Podle průzkumu tři čtvrtiny mladých lidí ve věku od 18 do 24 let upřednostnily hodnotu před rychlou spotřebou, stejně jako tři pětiny lidí ve věku od 25 do 34 let. Dárek v podobě obálky s penězi je pak rozhodnuta věnovat více než třetina respondentů starších 55 let.

Výrobky z drahých kovů nebudou chybět

Třetina všech oslovených by jako dárek svým blízkým pořídila drahý kov, přičemž každý devátý by zlato nebo stříbro daroval i ve formě dlouhodobého spoření.  Nejčastěji tak smýšlejí muži ve věku 25 až 54 let.

O darování drahého kovu formou investice by uvažoval každý desátý respondent. Jedná se spíše o ty, kteří spoří nižší částky.

Prodeje zlata a stříbra před Vánocemi rostou víc než dvojnásobně. Celoročně jsou prodeje o jednu třetinu větší, v listopadu jsou zatím dvojnásobné proti loňskému roku.

Častým vánočním dárkem a zároveň tradičním investičním produktem je například zlatá unce o velikosti 31,103 gramů v hodnotě přes 30 tisíc korun. Oblíbený je také zlatý slitek v podobě čokoládové tabulky, tzv. combibar.

Spoření pomocí investic do zlata láká

O investici do drahých kovů formou spoření podle průzkumu uvažují tři z deseti oslovených Čechů. Jedná se spíše o muže a o lidi mladší 55 let. Spořit lze podobně jako u stavebního spoření po dobu několika let a po malých částkách, například už od 500 korun měsíčně. Češi takto průměrně spoří podle statistik dva tisíce korun za měsíc.

„Lidé si vybírají zlato v momentě, když chtějí darovat pod stromeček něco s trvalou hodnotou, a ne spotřební zboží s krátkou trvanlivostí. Češi nyní často nakupují například sady zlatých mincí, které darují více členům rodiny najednou,“ uvedl Pavel Ryba ze společnosti Golden Gate CZ.

Drahé kovy podle průzkumu agentury NMS za poslední rok považuje za výhodnou investici 15 procent Čechů. Fyzicky je vlastní pět procent lidí.

Téměř třetina lidí se podle průzkumu obává poklesu hodnoty peněz. Naopak více než dvě pětiny lidí se o své úspory zatím nebojí. Obavy častěji uvádějí lidé, kteří si spoří, a ti, kteří si spoří vyšší částky. Čtvrtina lidí žádné obavy nemá a nemyslí si, že by tato situace mohla nastat.