„Často se setkáváme s nejasnostmi v terminologii. O pronájem bytu jde tehdy, pokud pronajímatel přenechává k užívání majetek a neposkytuje nájemníkovi žádné další služby. O ubytovací službě se bavíme v případě, že hostitel v rámci ubytování zajišťuje úklid, výměnu povlečení, případně stravování a podobně,“ popsala zásadní rozdíly Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společností TaxVision a eDaně.

ČTĚTE TAKÉ
Poptávka po pronájmu dvoupokojových bytů roste, je jich však málo

Zároveň upozornila na to, že jen podle délky pobytu se v rozlišení mezi ubytováním a pronájmem orientovat nelze. Bez doprovodných služeb totiž můžete nemovitost pronajmout jen na pár dní a stejně tak je možné hosta ubytovat na měsíc či rok.

Příjmy z podnikání vs. příjmy z pronájmu

„Příjmy z jakýchkoli ubytovacích služeb, tedy i z těch, které lidé nabízejí přes aplikaci Airbnb, jsou považovány za příjmy z podnikání. Podléhají tedy dani z příjmů i odvodům na sociální a zdravotní pojištění, stejně jako všechny ostatní příjmy z podnikání, a je třeba mít na ně živnostenské oprávnění,” uvedla Štarmanová.

Dodala, že v případě, kdy obrat přesáhne hranici milión korun za dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců, je navíc nutné se registrovat k dani z přidané hodnoty.

ČTĚTE TAKÉ
Ceny nájmů výrazně rostou, i tak studenti priváty upřednostňují před kolejemi

V případě, že jde o pronájem bytu a pronajímatelem je fyzická osoba je situace jiná. „Takový příjem je daněn jako příjem z pronájmu, nikoli z podnikání. Příjmy z pronájmu nepodléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění,“ upozornila Štarmanová.

Kdy se vás týká EET

Od prosince loňského roku ubytovací služby podléhají elektronické evidenci tržeb.

„Airbnb je ubytovací službou. Hostitelé poskytují úklid, povlečení postelí, mnohdy i stravování a průvodcovské služby. Částka, kterou jim na účet převádí Airbnb, elektronické evidenci tržeb nepodléhá,” uvedla Štarmanová.

Pokud ale hostitel přijme jakoukoli další částku v hotovosti nebo kartou nad rámec  platby od Airbnb, je jeho povinností tuto částku zahrnout do elektronické evidence tržeb.

Kdy se daní zálohy za služby

U pronájmů obvykle nájemce kromě holého nájmu vybírá od nájemníka i zálohy na služby. Pronajímatel pak může zvolit jednu ze dvou možností.

Buď na konci roku přijatou částku vyúčtuje podle nájemníkovy skutečné spotřeby a v tom případě pak zálohy nezahrnuje do svých zdanitelných příjmů, nebo nájemníkovi určí fixní částku za služby bez ohledu na jeho skutečnou spotřebu, a pak tuto částku musí do svých zdanitelných příjmů započítat.

„Skutečné výdaje uhrazené za služby může následně odečíst od základu daně, pokud nepoužívá výdaje v paušální výši,“ dodala Štarmanová.

Pozor na penále

Pronajímatelům, kteří se svým daňovým povinnostem vyhýbají, hrozí nepříjemné sankce.

„V případě nepodání daňového přiznání, pokud tato povinnost vznikla, doměří finanční správa podnikateli 15procentní daň z příjmů z dosaženého zisku. Má-li tento podnikatel povinnost odvádět solidární daň nebo daň z přidané hodnoty, i ty musí doplatit,” připomněla Štarmanová.

Dodala, že podnikateli může být také vyměřena pokuta za pozdní podání přiznání, úrok z prodlení za pozdní úhradu daně a v případě doměřené daně navíc ještě penále ve výši 20 procent z doměřené daně.

Daňové přiznání nemusí podávat pouze ti, jejichž celkový příjem nepřesáhne stanovenou hranici. „Pokud celkový příjem za rok nepřesáhne 15 tisíc korun za rok, nevzniká povinnost podat daňové přiznání a zaplatit daň. Zaměstnanci nemají povinnost podávat přiznání v případě, že jejich vedlejší příjem činí maximálně šest tisíc korun za rok. V takovém případě žádnou daň z přivýdělku z ubytovacích služeb platit nemusí,“ shrnula Štarmanová.