Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Pojišťovnu České spořitelny (PČS) mezi lidmi, kteří v posledních pěti letech zažili vážnou životní situaci. Buď se sami minimálně půl roku léčili z vážné nemoci či úrazu, nebo po stejnou minimální dobu pečovali o nemohoucího blízkého člověka, nebo jim zemřel partner.

Léčba většinou trvala rok a půl

„Nejčastěji byli lidé v pracovní neschopnosti 11 měsíců, celková léčba a rekonvalescence byla však delší, většinou probíhala 17 měsíců. Péče o nemohoucího trvala nejčastěji rok, nejvíce lidí má zkušenost s péčí o onkologické pacienty,“ přiblížila zkušenosti dotazovaných Martina Švábová z PČS.

Rozpočet domácnostem nejvíce zatěžovaly náklady na bydlení a lékařskou péči, nezanedbatelné však v takové situaci byly i výdaje za jídlo Martina Švábová, Pojišťovna České spořitelny

Nejčastěji lidé pečovali o vlastní rodiče, a to sami, jen tři lidé z deseti měli po ruce pečovatele. V jedné třetině případů došlo kvůli zajištění péče k sestěhování.

„Průzkum také ukázal poměrně velké procento lidí, kteří se dlouhodobě léčí z vážné nemoci nebo úrazu, v naší populaci je to téměř každý desátý,“ doplnila Švábová.

Největší problémy nastanou u splácení hypoték

Vážné životní situace měly vliv na finanční situaci téměř každého dotazovaného. Jako zásadní ho označila více než polovina respondentů. „Příjem se nejčastěji snížil o osm tisíc korun, pro normální fungování pak scházelo domácnostem 6500 korun. Rozpočet jim nejvíce zatěžovaly náklady na bydlení a lékařskou péči, nezanedbatelné však v takové situaci byly i výdaje za jídlo,“ uvedla Švábová.

Problematická životní situace, do které se lidé dostali, ukázala, že nemocenská či invalidní důchod na pokrytí výdajů nestačí. Největší potíže jim nastaly u splátek hypoték. Finanční problémy pak nejčastěji řešili útratou naspořených peněz, různými přivýdělky, půjčkami nebo prodejem majetku.

Své si s hypotékou užil i pár, který kvůli mužově úrazu musel nakonec prodat chalupu, aby měli na splátky. „Žil jsem aktivně, pracoval jsem. Kvůli těžkému úrazu jsem ale skončil na několik měsíců v pracovní neschopnosti. Musel jsem podstoupit operaci a poté jsem opět delší dobu strávil na nemocenské,” svěřil se třiačtyřicetiletý Pavel.

Jeho manželka pracovala, naštěstí mužův stav nevyžadoval její celodenní péči. Ovšem ztráta jednoho příjmu měla zásadní vliv na splácení hypotéky. „Nejdříve jsme splátky hradili z úspor. Nakonec jsme ale museli prodat chalupu a tím jsme hypotéku splatili,” dodal Pavel.

Finanční potíže lidé nejčastěji řeší prodejem majetku či si berou půjčky
  • „Finanční potíže byly veliké, prodala jsem po dědečkovi pole na Moravě, to pro mě byly dvě splátky za hypotéku. Chvíli jsem měla klid.“ Žena, 55 let
  • „Prodala jsem chalupu, bylo to ideální na konsolidaci hypotéky, tím jsem to splatila.“ Žena, 53 let
  • „Zrušila jsem dvě pevný linky, to je dohromady 600 korun. Teď zruším manželovi mobil, on si stejně někdy nepamatuje ani moje jméno. Taky na energiích se dá hodně ušetřit. Když je někomu zima, vezme si župan.“ Žena, 53 let
  • „Dostala jsem vyrozumění od invalidního důchodu, ale asi sedm měsíců trvalo, než mi ho začali vyplácet. Musela jsem si najít práci, kde mi neplatili sociální a zdravotní. Po osmi měsících invalidního důchodu jsem si musela vzít půjčku.“ Žena, 39 let
  • „Když manžel zemřel, zjistili jsme, že měl půjčky a dozvěděli jsme se, co všechno dlužíme. Bylo to psychicky i fyzicky náročné. Rodiče vypověděli stavební pojistky, snažili se mi pomoct. Bratr vytěžil kus lesa, švagr přestal stavět a dal mi bezúročnou půjčku.“ Žena, 59 let
Zdroj: Komentáře lidí k důsledkům vážné životní situace, Ipsos, PČS

Po vážné životní situaci lidé často přišli o svou dosavadní práci a museli si najít nový způsob obživy. Po vyléčení mnohdy už nemohli vykonávat svoji původní profesi, a tak hledali alternativní zaměstnání, které by bylo v jejich fyzických silách.

Podobnou situaci museli řešit i někteří z respondentů, kteří se dlouhodobě starali o nemohoucího člena rodiny. „Musela jsem si najít novou práci, abych mohla být doma a pracovat z domu. Nemohli jsme být bez příjmu. Stávalo se nám, že od druhé poloviny měsíce jsme neměli na nákup,“ svěřila se čtyřiačtyřicetiletá žena, která dlouhodobě pěčuje o svou nemocnou matku.

Příjemné překvapení: pomoc dětí

Každý druhý člověk v těžké životní situaci požádal někoho o pomoc, lidé se obraceli především na členy rodiny či přátele. Nejčastěji žádali o finanční výpomoc. Psychologa či psychiatra vyhledala zhruba třetina, čtvrtina lidí pak užívala antidepresiva.

Svou oporou nejčastěji příjemně překvapily vlastní děti. Naopak zklamání přišlo především od lékařů, v případě nemocných nebo lidí po úrazu, ale i od zaměstnavatele a někdy také od partnerů.

Vážné životní situace mají vliv na stabilitu rodiny, dochází k narušení vztahů a k novému uspořádání. Často proměňují i role členů domácnosti a dělbu práce v rodině. „Táta podnikal sám na sebe jako řemeslník, něco jako hodinový manžel. Když onemocněl, byla jsem naštvaná, že rodiče nemají žádnou rezervu na hypotéku. Z maminčina platu se pokryla jen ta hypotéka a já jsem dělala na recepci a živila celou domácnost,“ posteskla si sedmadvacetiletá respondentka.

„Syn odešel z vysoké školy, aby vydělával,“ popsala situaci ve své rodině devětačtyřicetiletá žena, která kvůli těžké nemoci nemohla pracovat.

Harmonické vztahy se posílí, problematické skončí

„U rodinných vztahů výzkum ukázal následující pravidla: Pokud byly vztahy harmonické a stálé ještě před událostí, mají tendenci vydržet a nerozpadnout se, naopak se posílí. Pokud však byly problematické, nevydrží a rozpadají se,“ doplnila Švábová.

„V roce 2016 jsem měla nepříjemný úraz s rukou, pád na ledě. Byla jsem v nemocnici a do toho se na mě vykašlal přítel. Vyhrabala jsem se z toho, potom byl nový přítel. Jenže pak se do mě pustily nemoci, borelióza, játra, mononukleóza a přítel mě zase opustil. Když jste na to sám, je to hodně náročný,“ svěřila se v průzkumu se svou špatnou zkušeností třiatřicetiletá žena.

„Jsem dlouhodobě nemocná, mám rakovinu, ale manželství mi vydrželo. Naopak nás to ještě víc stmelilo, vážíme si víc jeden druhého,“ zmínila čtyřiačtyřicetiletá žena.