Zájem o tuto formu zajištění stravování v Česku trvale roste. Zejména mezi firmami, pro které je neekonomické zřizovat vlastní závodní jídelnu, ale současně chtějí poskytnout zaměstnancům výhodné stravování.

Kladem je, že tento benefit na rozdíl například od volných vstupenek na plavání mohou využít všichni zaměstnanci bez ohledu na věk a pohlaví. To je jeden z jejich největších kladů, samozřejmě kromě podpory pravidelného stravování.

Rostoucí zájem o firemní stravenky potvrzuje i informace, podle níž německý diskontní řetězec Lidl vstupuje na český trh s obědovými stravenkami. Firma nedávno uvedla, že za jejich přijímání účtuje restauracím nejnižší provizi na trhu – 2,5 procenta. Stravenky již nyní využívá osm tisíc zaměstnanců.

ČTĚTE TAKÉ
Lidl vstoupil na český trh s obědovými stravenkami

Od dubna je jako firemní benefit zavede i Kaufland, kde jich bude moci využívat více než 12 tisíc zaměstnanců. Se stravenkou lze celkem platit zhruba ve 30 tisících provozovnách, které stravenky akceptují.

Podle průzkumu Asociace provozovatelů poukázkových systémů téměř 70 procent zaměstnanců uvádí, že i díky stravenkám chodí na obědy pravidelně a častěji. Pro více než 15 tisíc jídelen a restaurací podle průzkumu znamenají přínos v tržbách.

Výhodné stravování je v 21 zemích EU

V reálu zaměstnanec za stokorunovou stravenku zaplatí pouze polovinu, což je výrazný přínos do domácího rozpočtu, namítají zastánci stravenek. Zbytek hradí zaměstnavatel. Podle zákona může zaměstnavatel uhradit pracovníkovi maximálně 55 procent z ceny jedné stravenky. V ideálním případě si tak zaměstnanec do hodnoty 109korunové stravenky doplatí 45 procent, tedy asi 49 korun.

ČTĚTE TAKÉ
Nejvýhodnější stravenka má hodnotu 109 korun

Náklady na potraviny představují přitom vedle bydlení druhou největší položku v rozpočtech rodin. Stravenky mají ale i své kritiky. Mezi ně patří například některé hotely a restaurace, které stravenky neberou. Mohou jim totiž ubývat hosté, kteří preferují restaurační zařízení, kde stravenkami platit lze a jimž zvyšují tržby i počty zákazníků.

„Se stokorunovou stravenku se nenajím lépe než za normální stokorunu,“ tvrdí jejich kritici. Podle nich u stravenek je problém, že je nemají všichni zaměstnanci, a přitom jsou daňově zvýhodněné.

Stravenky však může pro své zaměstnance zajistit každý zaměstnavatel. Daňově výhodné stravování v současnosti funguje ve 21 členských zemích Evropské unie, ve většině z nich je aktivně podporováno i státem. Stravenky podle statistik využívá ve čtyřiceti státech denně kolem 50 miliónů osob.

Za stravenky si zaměstnanci kupují vedle obědů i potraviny pro domácnost, ale lze za ně pořídit i jiné zboží, někdy včetně alkoholu a cigaret, tvrdí rovněž kritici stravenek. To ale obchody odmítají a zejména alkohol na stravenky neprodávají. Jakékoli jiné zneužití stravenek vylučuje současné zavádění elektronické evidence tržeb v restauracích i v maloobchodě.

ČTĚTE TAKÉ
Konec papírových stravenek? E-stravenkami je možné platit už i v obchodech

Benefity mají mít účel

Zaměstnanecké benefity mají mít jasně daný účel. Především mají přispět k posilování vztahu zaměstnanců k firmě, zaměstnanecké i životní kultuře, ke zvyšování odborné kvalifikace. Mohou být i konkurenční výhodou.

V případě stravenek je hlavním přínosem jednoznačně pravidelné a kvalitní stravování. Firmy tím svým lidem dávají najevo, že mají zájem, aby se jejich zaměstnanci zdravě a výhodně stravovali. Další výhodou stravenek je to, že jsou využitelné pro všechny věkové kategorie zaměstnanců.