Do konce roku 2016 si Češi mohli vyzvednout vklad z anonymních knížek České spořitelny. Mnozí tak neučinili a ke konci roku zůstalo spořitelně celkem 2,456 miliónu knížek. Nevyzvednutá částka nakonec činila 1,78 miliardy korun.

Peníze z knížek dostane Nadace Depositum Bonum, kterou spořitelna pro tento účel už dříve založila za účelem podpory české společnosti v oblasti vědy, výzkumu, vývoje a vzdělání.

Majetek v zaknihovaných akciích

Mnozí drobní majitelé akcií získaných například v kupónové privatizaci už dávno zapomněli, že nějaké zaknihované akcie, které dnes existují v elektronické podobě formou zápisu v databázi, vůbec mají.

„Ti, kdo se do privatizace zapojili, mohou být dodnes vlastníky již zapomenutých akcií, které mohly zvýšit i několikanásobně svou hodnotu. Nutno dodat, že v mnoha případech došlo naopak k zániku firmy, která akcie vydávala, a ty jsou tak bezcenné,“ uvedl Jiří Pech ze společnosti Broker Trust.

Přitom je velmi jednoduché zjistit, zda nějaké akcie v zaknihované podobě vlastníte. Stačí, když na webu Centrálního depozitáře cenných papírů (www.cdcp.cz) zadáte v sekci pro širokou veřejnost rodné číslo do vyhledávacího políčka a ihned zjistíte, zda jsou na vaše jméno nějaké akcie zapsané.

Zároveň si můžete ověřit, jestli v evidenci depozitáře je třeba účet zemřelého příbuzného, jehož akcie by byly opomenuty v rámci dědického řízení.

Podrobnější výpis, o jaké akcie se konkrétně jedná, pak získáte jen tehdy, týkají-li se informace vaší osoby, a to buď prostřednictvím svého obchodníka s akciemi, který je tzv. účastníkem depozitáře, nebo za poplatek pět set korun přímo od depozitáře.

Čtyři tisíce staveb bez majitelů

Do seznamu zapomenutého majetku je možné zařadit i několik tisícovek nemovitostí. Stát hledá v Česku majitele čtyř tisíc staveb, včetně vil a činžovních domů, u nichž je v katastru nemovitostí poznámka – vlastník neznámý.

Další tisíce nemovitostí bez majitele pak představují různé pozemky a nejde vždy jen o malá políčka, ale i o rozlehlé zemědělské pozemky či lesy. Stopy po majitelích končí například v zahraničí, kam odešli do emigrace, nebo se stali oběťmi druhé světové války.

Seznam nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem pak můžete najít na internetových stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (www.uzsvm.cz). Pokud se domníváte, že byste mohli být vlastníkem takové nemovitosti nebo jejím právoplatným dědicem, měli byste shromáždit co nejvíce dokladů, které budou mluvit ve prospěch vašeho vlastnictví, a obrátit se na úřady.

„Původní vlastníci, i když ve většině případů se bude jednat spíše o jejich dědice, mají už jen necelých sedm let, aby se o pozemky a budovy přihlásili. Pokud tak neučiní do konce roku 2023, majetek definitivně propadne státu,“ upozornil Jiří Kryl ze společnosti Broker Trust.

S dědictvím po zemřelém je spojen i další případ, kdy se mohou příbuzní nevědomky připravit o peníze, na které mají nárok. Jedná se o situace, kdy měl nebožtík sjednané životní nebo případně i jiné pojištění, typicky pojištění hospitalizace. Když v takovém případě pojištěnec před smrtí pobýval v nemocnici, plnění za tuto událost přechází na dědice. Počítejte však s tím, že vás pojišťovna kontaktovat nebude, o svůj nárok se musíte přihlásit sami.

20 miliónů nevyzvednutých na poště

Mezi další poměrně běžné případy, kdy lidé nechávají peníze ležet ladem, aniž by o nich věděli, patří třeba nevyzvednuté poštovní poukázky. Ročně si takto Češi nevyzvednou peníze v hodnotě přesahující dvacet miliónů korun.

Čtyři a půl tisíce lidí si také nevyzvedly do loňského září peníze, na které měly nárok ze zrušeného druhého pilíře důchodového systému. O finance ale nepřišli, automaticky byly odeslány na místně příslušný finanční úřad, kde si o ně mohou dodatečně zažádat.