Podle pojišťoven nejde o nic výjimečného, takovýchto případů se stane za sezónu několik. A byť pojišťovny roky upozorňují, že v zahraničí jsou lidé zvyklí se soudit o astronomické odškodné, stále na to Češi nedbají.

Doporučené články

„Každoročně řešíme zhruba tři až pět případů, kdy se nároky zahraničních poškozených pohybují v úrovni jednoho až několika miliónů korun. Srazí-li náš turista třeba muže v produktivním věku, na jehož příjmu je závislých několik dětí a partnerka, a způsobí mu dlouhodobé léčení ­závaž­ného úrazu s trvalými následky, jsou finanční požadavky nejvyšší. V cizině je běžné nárokovat i nemajetkovou újmu a negativní vliv na společenské uplatnění,“ popsala redakci běžnou zahraniční praxi Eva Svobodová, tisková mluvčí UNIQA pojišťovny.

Postup jako u dopravní nehody

„Lidé v zemích na západ od nás jsou zvyklí vymáhat náhradu za fyzickou i psychickou újmu zcela běžně i u soudu. Doporučujeme tedy pojištění odpovědnosti, z něhož lze pak uhradit odškodné za úraz a léčení, ušlý zisk, ale také třeba za dočasnou výpomoc v domácnosti,“ radí Svobodová.

V případě vážnější kolize na sjezdovce doporučují pojišťovny postupovat podobně jako u autonehody – událost vyfotit, nakreslit plánek, vzít si kontakty na svědky, záležitost ohlásit horské službě nebo policii a zároveň dát vědět asistenční službě. Máte-li podezření na alkohol u protistrany, je dobré trvat i na testu.

Dramata i v Česku

I když na tuzemských sjezdovkách nebývá odškodné tak astronomické, o dramata ani u nás není nouze. Každoročně zhruba dvacet lidí na českých sjezdovkách, nebo mimo ně, na následky úrazu bohužel umírá.

V zimní sezóně 2016 zasahovala česká horská služba u 5850 případů, z nichž 3339 se týkalo úrazů na sjezdových lyžích a 1210 na snowboardu. Za pěšími turisty vyjížděli horští záchranáři 337krát, další nejpočetnější skupinou pak byli běžkaři.

V podstatě nejčastější příčinou úrazů bývá podle horské služby špatný stav vybavení českých lyžařů. „V současné době je v horských oblastech mnoho příležitostí k servisu nebo profesionální kontrole lyžařského vybavení, takže doporučujeme návštěvníkům využít toho a minimalizovat tak možnost případné nehody a zranění,“ žádá náčelník Horské služby ČR Jiří Mrožek.

Nešikovní snowboardisté

Přestože se na českých sjezdovkách ještě stále častěji prohánějí lyžaři, a jsou tedy nejčastějšími klienty horské služby, v poměru k počtu jsou u nás mnohem nešikovnější snowboardisté. Ve srovnání s cizinou je podíl zraněných vyznavačů snowboardingu u nás proti ostatním kategoriím více než dvojnásobný.

„Vychází to z našich škodních statistik. Souvisí to pravděpodobně s tím, že na zahraniční hory se vydávají naši snowboardisté již jako zkušenější, lépe vybavení a vyspělejší jezdci, zatímco začátky absolvují u nás. Nezkušení snowboardisté si způsobují více úrazů. Je to dáno i přeplněností našich svahů a někdy i nepříznivými sněhovými podmínkami nebo případně horší úpravou povrchu našich sjezdovek,“ uvádí mluvčí pojišťovny.

„U lyžařů řešíme nejčastěji poranění kolen, což je zhruba v 38 procentech případů. Dále pak zranění holení a kotníků nebo paží. Naopak u snowboardistů dominují úrazy horních částí těla. Zápěstí a paže tvoří 30 procent případů, potom ramena a klíční kosti. Úrazy hlavy a zad si způsobí zhruba dvakrát častěji rovněž snowboardisté. A ty jsou také zpravidla nejvážnějšími pojistnými událostmi,“ doplnila Svobodová.