Stíhány jsou kvůli tomu tisíce lidí ročně. Letos výrazně vzrostla celková suma, kterou tito lidé z věřitelů vymámili. Banky a úvěrové firmy proto důsledněji rejdí v neveřejných databázích dlužníků. Nutí je k tomu i nový zákon.

„Čtyři z deseti lidí, kteří jdou žádat o půjčku, přiznávají, že by zamlčeli svůj neuhrazený závazek po splatnosti. Devadesát procent z nich přitom neví, že se tím mohou dopustit trestného činu,“ uvedl na Fóru věřitelů tajemník registru dlužníků Solus Jan Stopka.

Podle něho je to závažný fenomén v právní nevědomosti, když se vezme v úvahu, že více než polovina Čechů ve věku 30 až 44 let se někdy dostala do prodlení s úhradou.

Zákon od začátku prosince výslovně požaduje prověření klienta z hlediska jeho dosavadního splácení závazků.Tajemník registru dlužníků Solus Jan Stopka

Čtyřicet procent nových žádostí o půjčky je tak v současnosti podle analýzy registru CRIF – Czech Credit Bureau bankami a úvěrovými firmami zamítáno. Pokud totiž člověk před sebou hrne pět a více půjček, vzniká podle Petra Kučery z CRIF statisticky vzato téměř dvojnásobné riziko, že některou z nich nevrátí.

Jak ukazují četné případy, zveřejňované na stránkách policie, u jednotlivých pachatelů úvěrových podvodů se často jedná o relativně nevysoké sumy v řádech tisíců až desetitisíců. Lidé mají pocit, že když nejde o tolik peněz a něco zapřou, tak jim stíhání nehrozí. Jenže to, že dlužník zamlčel předchozí půjčky a vzal si novou, byť menší, je už trestným činem.

Jen za loňský rok policie evidovala přes 5700 trestních oznámení na úvěrový podvod. Zahájila stíhání více než čtyř tisíc osob. Tři čtvrtiny z nich to zkusily poprvé. Úhrnná škoda činila 1,4 miliardy korun, z toho zpět se podařilo zajistit pouhých 380 tisíc korun.

Škoda přes dvě miliardy

Letošní rok je ještě horší. Za devět měsíců už je hlášeno tři tisíce sedm set případů, ovšem se škodou již přes dvě miliardy korun, z nichž se podle policejní statistiky podařilo zpět vrátit dva tisíce korun. Jen pro srovnání – v roce 2010 policie evidovala „jen“ 3700 úvěrových podvodů se škodou přes miliardu korun.

Někteří žadatelé o půjčky kromě zamlčení předchozích závazků falšují doklady o příjmech či podstatné výdaje.

Jako čtyřicátník z Plzně, který byl letos v červnu obviněn z úvěrového podvodu za to, že při sepisování smlouvy o stotisícovém úvěru přede dvěma lety podle policie zapřel své nezletilé děti i to, že je na podpoře. Nyní mu hrozí trest odnětí svobody až na pět let, což je horní sazba, takže pokud byl dosud netrestán, může vyklouznout i s podmínkou.

Statisíce lidí se záznamem

Banky a úvěrové firmy každopádně v posledních pěti letech výrazně zpřísnily posuzování schopnosti žadatele splácet. Více věřitelských subjektů je napojeno na celonárodní registr CRIF, jenž eviduje téměř všechny úvěry, včetně kontokorentů, a Solus, což je registr dlužníků po splatnosti u padesáti pěti společností. Zamlčování půjček tak věřitelé většinou rychle zjistí.

Jen v Solusu má negativní záznam 700 tisíc lidí se závazky úhrnem za více než padesát miliard korun.

Podle CRIF na konci prvního pololetí letošního roku nezvládalo splácet své krátkodobé dluhy, což jsou spotřebitelské úvěry, kontokorenty, kreditní karty či mikropůjčky, 312 tisíc lidí, tedy meziročně o 42 tisíc více. Počet osob s úvěrem ohroženým nesplacením se zvýšil především ve skupině mladých lidí do 24 let a u starších 55 let, uvedl CRIF.

Tlak na prověření

Nový zákon o spotřebitelském úvěru navíc úvěrové firmy doslova nutí žadatele pečlivěji prověřovat, jinak na to věřitel doplatí. „Zákon od začátku prosince výslovně požaduje prověření klienta z hlediska jeho dosavadního splácení závazků,“ dodal Stopka. Pokud věřitel spotřebitele neprověří, hrozí mu vynulování úroků a pokuta až 20 miliónů korun.

„Pokud finanční instituce dostatečně neprověří, zda je klient schopný svoji půjčku splácet, bude klient v případě potíží osvobozen od úroků,“ potvrdil Jiří Rajl z Nebankovního registru CRIF.