Hlavní obsah

Ceny nájmů rostou rychleji než důchody, seniorům hrozí zadlužení

Novinky, bab

Česká republika je v oblasti nájemního bydlení druhou nejdražší zemí Evropské unie. Průměrné náklady na bydlení u nás představují více než čtvrtinu příjmů domácností, u nájemních bytů ve větších městech pak dokonce šplhají nad 40 procent příjmu. Situace je kritická především pro seniory, v nájemních bytech mají často vyšší náklady než příjmy.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Náklady na bydlení jsou v České republice druhé nejvyšší v Evropské unii (EU). Vyplývá to z údajů Sdružení nájemníků ČR.

„Vyšší náklady na bydlení mají pouze v Dánsku. Tam je ale jiný spotřební koš, tedy výrazně levnější potraviny a spotřební zboží vzhledem k příjmu,“ uvedl Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků ČR.

Již nyní vydává většina seniorů žijících v nájemních bytech většinu svého důchodu na náklady spojené s bydlením.
Tomáš Kunc, Senior Safe

Dodal, že nejhorší situace je ve větších městech nad 50 tisíc obyvatel. Právě tam totiž náklady na bydlení překračují dvě pětiny z celkových příjmů domácnosti. Tuto hranici přitom EU považuje za známku předraženého nájemného.

Nejohroženější skupinou jsou podle expertů osamocení senioři, kterých u nás podle posledního sčítání lidu žije přes 177 tisíc v nájemních bytech. Nejvíce - zhruba 30 tisíc - bydlí v Praze, přes 10 tisíc seniorů žijících v samostatné domácnosti nájemního bytu pak eviduje Brno.

„Již nyní vydává většina seniorů žijících v nájemních bytech většinu svého důchodu na náklady spojené s bydlením. Vzhledem k tomu, že mnozí nejsou schopni si v případě zvýšení nájmu zajistit vyšší příjem, může to pro ně znamenat vážné finanční a často i existenční problémy,“ dodal Tomáš Kunc ze společnosti Senior Safe.

Nájmy se zvýšily až několikanásobně

Za problematický považují odborníci především zákon o jednostranném zvyšování nájemného z roku 2006, který znamenal skokový růst nájemného v nájemních bytech.

Z loňské konference o sociálním bydlení, kterou pořádala Rada seniorů ČR (RS), vyplynulo, že v hlavním městě se mezi lety 2006 až 2012 cena nájemného na metr čtvereční průměrně navýšila až čtyřikrát, tedy z 37 korun na téměř 150 korun.

U příspěvku na bydlení uplatňují některá pracoviště Úřadu práce v rozporu se zákonem majetkový test.
Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků

Výše důchodu se však v Praze ve stejném období zvýšila podle zjištění RS pouze 1,3krát.

Ceny nájmů navíc vzrostly i v dalších letech. Například v roce 2014 došlo k navýšení nájemného v celostátním průměru o jeden procentní bod.

Malé byty pro seniory nejsou

Pomoc státu, kterou mohou senioři v případě, že nezvládají náklady na bydlení, využít, však není podle odborníků dostatečná. Na doplatek na bydlení mají nárok pouze senioři s příjmy do 3575 korun měsíčně. Tuto podmínku splňovalo v roce 2014 dle údajů RS pouze zhruba 13 tisíc lidí.

Také vyplácení příspěvku na bydlení je problematické. „U příspěvku na bydlení uplatňují některá pracoviště Úřadu práce v rozporu se zákonem majetkový test. Normativy na bydlení jsou plošné často pro celá města a není řešen náklad na konkrétní byt, ale na průměrné hodnoty přiměřeného bytu,“ upozornil Taraba.

Nejohroženější skupinou jsou nemocní senioři, kteří mají omezené příjmy, ale jejich náklady se vzhledem k nutnosti zajištění zdravotních pomůcek, léků, a případně i sociální nebo zdravotní péče zvyšují.
Tomáš Kunc, Senior Safe

Dodal, že pokud senior překračuje normativní náklady na bydlení pro byt o normativně stanovené velikosti (38 m² pro jednu a 52 m² pro dvě osoby), ztrácí na příspěvek nárok. Senioři tedy paradoxně doplácejí na to, že žijí ve velkých bytech s vysokými náklady.

Menší byty, které by mohly být řešením obtížné finanční situace některých seniorů, však obzvláště ve městech chybějí. Z konference o sociálním bydlení vyplynulo, že převis poptávky po malometrážních bytech se pohybuje kolem 26 procent. Za rovnovážné prostředí je přitom v EU považován čtyř až sedmiprocentní převis nabídky nad poptávkou.

Pouze v Praze tak chybí více než 12 tisíc malometrážních bytů, zhruba pět tisíc jich schází v Brně, více než čtyři tisíce malých bytů postrádá Ostrava.

Senioři se tak mohou v krajních případech dostat i do dluhové pasti. „Nejohroženější skupinou jsou nemocní senioři, kteří mají omezené příjmy, ale jejich náklady se vzhledem k nutnosti zajištění zdravotních pomůcek, léků, a případně i sociální nebo zdravotní péče zvyšují,“ upozornil Kunc.

Anketa

Jak chcete řešit problém vysokých nákladů na bydlení v seniorském věku?
Koupí vlastního bydlení
57,7 %
V předstihu budu hledat levnější bydlení
7 %
Odejdu do domova důchodců
20 %
Přestěhuji se na chalupu
15,3 %
Celkem hlasovalo 2788 čtenářů.

Reklama

Související články

Stárnutí se v Česku začíná prodražovat

Šance, že budeme žít déle, se v Česku zvyšuje. Průměrný věk dožití se za posledních 15 let u mužů prodloužil o 4,2 roku na současných 76 let, u žen vzrostl...

Mnoho rodin nezvládá péči o seniory

Sedm z deseti českých rodin si není jistých, zda dokáže zajistit důstojné stáří svých blízkých. Problém, jak zajistit pomoc a péči svým blízkým, tak rodinu...

Výběr článků

Načítám