Do potřebné doby pojištění se standardně započítávají doby důchodového pojištění získané z titulu zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti (podnikání) a také doby dobrovolného důchodového pojištění.

Standardní doba pojištění potřebná pro nárok na starobní důchod se od roku 2010 postupně prodlužuje z původních 25 až na 35 let. Pro lidi, kteří dosáhnou důchodového věku po roce 2018, je stanovena na 35 let (u těch, kteří dosáhnou důchodového věku letos, činí 32 let).

Do této doby se započítává jak doba pojištění získaná díky zaměstnání či podnikání, tak i tzv. náhradní doby pojištění, jako například péče o dítě do čtyř let věku, doba vojenské služby aj.

Do důchodu nelze započítat činnosti, které účast na pojištění nezakládají. To je tzv. zaměstnání malého rozsahu, v němž částka sjednaného příjmu je nižší než 2500 korun v měsíci nebo kde započitatelný příjem nebyl sjednán.

Pokud se doby pojištění nebo náhradní doby navzájem překrývají, lze je započítat pouze jednou Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ

Účast na pojištění nezakládá ani činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce, jestliže v kalendářním měsíci nebyl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 tisíc korun.

U těchto forem práce lze do doby důchodového pojištění započítat jen kalendářní měsíce, v nichž bylo uvedených částek dosaženo (u zaměstnání malého rozsahu) nebo byla uvedená částka překročena (u dohody o provedení práce).

„Pro nárok na důchod samozřejmě nelze zohlednit práci tzv. na černo, protože za ni nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění,“ upozorňuje mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.

U doby samostatné výdělečné činnosti platí, že může být do důchodu započítána za předpokladu, že za tuto dobu osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) řádně odvedla pojistné na důchodové pojištění. U zaměstnanců je pojistné povinen odvádět zaměstnavatel. I v případě, že tuto povinnost nesplní, pro účely důchodu se zaměstnanci doba zaměstnání započítá a dluh na pojistném ČSSZ vymáhá po zaměstnavateli.

Důležité pro budoucí důchodové nároky občana, který je účasten pojištění, je především to, aby zaměstnavatel zasílal každoročně Evidenční list důchodového pojištění (ELDP) do evidence ČSSZ a zaměstnanci pro kontrolu předával jeho kopii.

Péče o dítě

Pro nárok na důchod a jeho výši se započítávají také náhradní doby pojištění. Náhradní doba pojištění je období života, po které například lidé pečují o děti do čtyř let věku, pečují o osobu závislou na pomoci druhé osoby, pobírají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a další situace, které přesně specifikuje zákon o důchodovém pojištění.

I když se za tuto dobu neodvádí pojistné, započítává se do potřebné doby pojištění. Podmínkou pro započítání náhradní doby ovšem je, že člověk získal v jakémkoliv období života alespoň jeden rok pojištění. V praxi někdy není jasné, jak se započítává doba na mateřské dovolené, když má maminka více dětí v kratších intervalech po sobě nebo když se jí například překrývá doba mateřské s dobou zaměstnání.

Obecně platí, že dobu péče o dítě lze pro důchod započítat od narození do čtyř let věku dítěte. Pokud má žena například tři děti, neznamená to ale, že se jí na každé dítě automaticky započítají čtyři roky.

„Pokud se doby pojištění nebo náhradní doby navzájem překrývají, lze je započítat pouze jednou – zjednodušeně lze říci, že v rámci jednoho kalendářního roku je možné pro důchod započítat maximálně 365 dní,“ vysvětluje Buraňová.

Příklad
  • Žena má tři děti narozené po dvou letech. Na mateřské (doma) s nimi byla nepřetržitě od narození prvního dítěte až do doby, kdy nejmladší šlo v šesti letech do školy.
  • Do doby pro nárok na důchod se jí započítá doba péče o dítě od data narození nejstaršího dítěte do čtyř let věku nejmladšího dítěte.
  • Děti se narodily 5. ledna 2008, 20. února 2010, 31. března 2012.
  • Ženě se pak započítá doba péče o děti od 5. ledna 2008 do 30. března 2016.

Péče o nemohoucí

Náhradní dobou je také doba péče o osobu závislou na pomoci druhé osoby. Do potřebné doby pojištění pro důchod se započítává doba osobní péče o osobu mladší 10 let závislou na péči druhé osoby v I. stupni závislosti a doba osobní péče o osobu jakéhokoli věku, která je závislá na péči druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti.

Hodnotí se doba péče o osoby blízké a od 1. července 2001 také o osoby žijící ve společné domácnosti. Před 1. lednem 2007 se jednalo o dobu péče o osobu v různém stupni bezmocnou (od tohoto data se stupně bezmocnosti v právní úpravě transformovaly do stupňů závislosti).

Aby mohla být doba této péče započítána, musí být prokázána rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) o době a rozsahu péče.

„Návrh na zahájení řízení o vydání takového rozhodnutí lze podat nejdříve po skončení péče nebo v době jejího trvání – pokud pečující osoba v této době podává žádost o přiznání důchodu, nejpozději však do dvou let od skončení péče,“ doplňuje Buraňová.

Tyto náhradní doby pojištění se pro nárok na důchod započítávají plně, některé však omezeně.

VŠ se do důchodu už nezapočítá

Náhradní dobou je také doba studia po 18. roce věku (v období do 31. prosince 2009). Právě ta může být započtena nejvýše v rozsahu prvních šesti let.

Mladší ročníky mají smůlu. Od 1. ledna 2010 studium získané po osmnáctém roce věku, tedy například vysokoškolské, již není dobou důchodového pojištění a pro důchod se nezapočítává.

Náhradní dobou pojištění, která se započítává jen v omezeném rozsahu, je i doba evidence na úřadu práce.

„Dlouhodobá nezaměstnanost nebo nezaměstnanost tzv. neevidovaná, tj. pokud občan není veden u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, tak může ohrozit nárok na důchod,“ říká Buraňová.

Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou uchazeč o zaměstnání pobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítá vždy. Doba, po kterou některou z těchto podpor nepobíral, se započítává nejvýše v rozsahu tří let. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku, lze započítat pouze jeden rok.

Období pobírání sociální dávek, například příspěvku na bydlení nebo dávky v hmotné nouzi, není náhradní dobou a nelze ji samu o sobě do důchodu započítat.

Ani doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně (dříve částečného invalidního důchodu) není dobou pojištění, a pokud při pobírání tohoto důchodu lidé nepracovali, nemůže jim být započítána pro nárok na starobní důchod.

To může negativně ovlivnit budoucí nárok na starobní důchod, ať už řádný, nebo předčasný, protože občan nemusí získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Pro nárok i výši starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (dříve plného invalidního důchodu).

Do doby důchodového pojištění nelze započítat ani dobu výkonu trestu, pokud tam odsouzená osoba nebyla zařazena do práce a nevykonávala činnost zakládající účast na pojištění.

K době zaměstnání v cizině lze pro nárok na český důchod přihlédnout pouze za předpokladu, že jde o stát EU (platí i pro nečlenské státy Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko, Island) nebo stát, se kterým má Česká republika uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. Dobu získanou ve státě EU nebo smluvním státě lze zohlednit v takovém rozsahu, ve kterém ji potvrdí instituce daného státu.

Dobu odpracovanou na území tzv. nesmluvního státu (např. Nový Zéland) však nelze pro nárok na český důchod zohlednit.

Dobrovolné pojištění

Některé specifické situace je možné řešit pomocí institutu dobrovolného důchodového pojištění. Přihlásit se k němu mohou osoby starší 18 let buď ze zákonem stanovených důvodů, nebo tzv. bez udání důvodu.

Lze ho využít, například pokud někdo pracuje ve státě, se kterým ČR nemá smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud vykonává dlouhodobou dobrovolnickou službu, během neevidované nezaměstnanosti, při studiu či studijní stáži apod., aby se toto období započítávalo do doby na důchod.

Dobám pojištění je třeba věnovat pozornost, a ne jen těsně před odchodem do starobního důchodu.

„I v mladším věku mohou nastat situace, jako je vážná nemoc, úraz či úmrtí blízké osoby, kdy je třeba spoléhat na zajištění invalidním nebo pozůstalostním důchodem. Navíc doby pojištění nejsou důležité jen proto, aby na důchod vznikl nárok, ale to, kolik roků je započítáno, má vliv i na výši důchodu. Tu současně ovlivňují i dosahované výdělky,“ dodává Buraňová.