Patří sem ale i náklady na různé rekvalifikační kurzy, ale i například zdravotní výdaje, když po ztrátě práce přijdou deprese či problémy v rodině. Vyplývá to ze studie Odhad nákladů veřejných rozpočtů vynakládaných na jednoho nezaměstnaného Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Přestože míra nezaměstnanosti klesá, v Česku je v současnosti bez práce kolem 400 tisíc lidí.

„Snižovat počet lidí bez práce má proto obrovský význam pro ekonomiku země. Je třeba si uvědomit, že jakmile nezaměstnaný přestane po několika měsících pobírat podporu, začne okamžitě využívat různých jiných podpor sociálního systému. Většina rodin, které pobírají různé podpory, mají některého člena bez práce. Snižování počtu lidí bez práce může ročně ušetřit miliardy, které se mohou investovat jinam,“ řekl finanční poradce František Macháček.

Zhruba 60 procent lidí bez práce má pouze základní či střední vzdělání bez maturity

Délka období bez práce snižuje také nároky na důchod, což zase zpětně přispívá k tomu, že člověk se může celoživotně stát závislým na sociální pomoci, dodává Macháček.

K částce mezi 150 až 250 tisíci korun dospěla i řada dalších studií zabývajících se náklady na nezaměstnané. Jak ale všichni autoři upozorňují, jde pouze o odhady vycházející z průměrů, které nemohou přesně kvantifikovat všechny dopady nezaměstnanosti, zejména pokud se týká zdraví, psychiky, ztráty kvalifikace atd.

Podle psychologů i sociologů je neočekávaná ztráta zaměstnání zejména ve vyšším věku pro řadu lidí neobyčejně tvrdým zásahem do života srovnatelným snad i s úmrtím blízké osoby.

Státní podpora i zaměstnavatelům

Mezi přímé náklady na nezaměstnaného patří podpora v nezaměstnanosti vyplácená po dobu několika měsíců. Doba výplaty závisí na věku nezaměstnaného, předcházejícím výdělku a délce období, po které je bez práce. Podporu v nezaměstnanosti tak pobírá jen zhruba 20 procent všech nezaměstnaných.

Výplata podpor přitom nepředstavuje zásadní problém. Pokud si nezaměstnaný během několika měsíců, kdy pobírá podporu, sežene jiné zaměstnání, eventuálně si rozšíří kvalifikaci, vynaložené náklady se státní kase velmi brzy vrátí.

Jak ale upozorňuji studie, po ukončení vyplácení podpory v nezaměstnanosti se značná část nezaměstnaných okamžitě registruje do systému státní sociální podpory. Pokud člověk ztratí práci, automaticky rostou náklady sociálního systému. Až v 77 procentech domácností, které pobíraly například v roce 2012 dávky hmotné nouze, byla alespoň jedna nezaměstnaná osoba.

Obecně platí, že čím vyšší vzdělání, tím menší je šance, že člověk zůstane dlouhodobě bez práce. Zhruba 60 procent nezaměstnaných má totiž pouze základní či střední vzdělání bez maturity.

Největším problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, shodují se experti na trh práce. Po roce bez práce člověk ztrácí i své dřívější pracovní návyky. Snadno se potom může stát nesolventním dlužníkem, bezdomovcem nebo se dostává na šikmou plochu a prostředky nutné k živobytí si opatřuje trestnou činností.

Stát proto přispívá i zaměstnavatelům, aby se zvyšování počtu lidí bez práce předcházelo. I tyto náklady, například na tzv. kurzarbeit, různé pobídky, veřejně prospěšné práce, které udrží zaměstnance v práci, se státní kase nakonec vyplatí.