A co hůře, dluhy po zemřelých mohou nově spolykat celý vlastní majetek dědice, nikoliv jen hodnotu samotného dědictví.

Notář není detektiv

„Lidé mají zafixováno, že za dluhy zemřelého odpovídá dědic jen do výše majetku dědictví. S novým občanským zákoníkem (platí dva roky) ale za závazky zemřelého odpovídáte i svým veškerým majetkem,“ potvrdil Právu místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

Sice existují podrobné registry úvěrů a dlužníků (CRIF, Solus) a databáze exekucí, ale notáři přesto všechny závazky zjistit nemusí, dokonce ani ne u přednostních věřitelů, jako jsou stát a banky. Navíc nejhorší jsou naskakující penále a úroky.

Za dluhy zemřelých ručí dědicové nově svým majetkem. A to, i když závazky vyplavou pozdějiRoman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu

Dědické řízení obvykle po půl roce skončí, ale věřitelé začnou dědice uhánět až později, protože jim trvá, než zjistí, že dlužník zemřel.

„Notář je něco jako prvoinstanční soudce. Má sice za úkol specifikovat rozsah majetku a závazků, ale není to detektiv. Většinou vychází z toho, co o zemřelém ví budoucí dědic, a například ze zástav v katastru nemovitostí,“ shrnuje Fiala.

Ví, o čem mluví. O nástrahách nového dědického práva notářům přednáší, a ti mu zase přinášejí případy z praxe.

Dědila po otci, teď doufá v bankrot

V dědictví číhá ještě jedna past: přednostní věřitelé. Mezi přednostní pohledávky patří výživné, daně, odvody na pojistném, bankovní úvěry.

„Převezmete dědictví, víte o nějakých dluzích zemřelého, a tak je zaplatíte. Jenže najednou, až poté se zjistí přednostní věřitelé. A ti vás zažalují,“ popisuje Fiala.

A přesně to se stalo i pětatřicetileté úřednici s dvěma dětmi: zdědila byt a chalupu po otci. Dluhy, o nichž věděla, zaplatila. Byly pořád nižší než hodnota dědictví. Jenže po skončení dědického řízení, kdy šlo dědictví odmítnout, se začali hlásit ještě větší věřitelé. Stát a banky.

„Přednostní věřitelé ji zažalovali. Musí žádat o osobní bankrot. Už nemá jiné východisko,“ uvedl Fiala.

Přesto existuje právní zaklínadlo, jak se vyhnout tomu, aby člověk musel doplácet dluhy zemřelého ze svého majetku nad rámec toho, co zdědil. „U notáře je třeba ihned na začátku dědického řízení uplatnit výhradu soupisu majetku. Sdělte mu, že nevíte, jaké jsou dluhy zemřelého, a zdůrazněte, že uplatňujete výhradu soupisu majetku. To je zákonný termín, zaklínadlo,“ radí soudce Fiala.

Okamžitá výhrada soupisu majetku

V okamžiku, kdy vyslovíte formulku „výhrada soupisu majetku“ a je zapsána do protokolu o dědickém řízení, odpovídáte za dluhy zemřelého jen do výše majetku dědictví.

Váš osobní majetek by měl být tímto před dluhy z dědictví ochráněn. Jednoduché, ale většina lidí o tom neví.

„Bylo by rozumnější vrátit se v občanském zákoníku k původnímu ustanovení, že za dluhy zemřelého odpovídáte jen do výše zděděného majetku. Pak by nebylo třeba zaklínadel. Nezastávám se dlužníků, kteří si situaci sami zavinili, ale chraňme jejich dědice, protože ti za to nemohou,“ soudí Fiala.

Klidně přijdou o byt

Podle něho přibývá lidí, kteří se skrytých dluhů z dědictví bojí tak, že ho rovnou odmítnou jako celek, i když tak třeba přijdou o byt či domek po mrtvém.

V takovém případě se hledají další dědicové v řadě, a pokud se neobjeví nebo dědictví rovněž odmítnou, připadne státu. Následně se na mrtvého vyhlásí něco jako konkurz.

Co po něm zbylo, se prodá, a co se utrží, se rozdělí věřitelům. Tím to končí.