O tom, za co se bude utrácet či na co se bude v rodině spořit, rozhodují v Česku oba partneři takřka rovným dílem. Alespoň tak to tvrdí více než polovina dotázaných.

Necelá čtvrtina mužů a o něco menší počet žen se o sobě domnívá, že rozhodující slovo ve finančních záležitostech má právě on sám, resp. ona sama.

Kdo má rozhodující slovo ve finančních záležitostech

Kdo má rozhodující slovo ve finančních záležitostech

FOTO: David Ryneš, Novinky

Banku, která bude rodinné finance spravovat, vybírají opět nejčastěji partneři společně - v průzkumu to potvrdilo 47 procent lidí. Muži ji vybírají ve třech z deseti a ženy pak ve čtvrtině českých rodin.

Ženy se zadlužují méně než muži

Z průzkumu vyplynulo, že muži mají nejen vyšší úspory, zároveň se i více zadlužují.  Například na svém běžném účtu mají v průměru o 47 procent peněz více než ženy.

„Odpovídá tomu i měsíční obrat, který je na účtech s mužským majitelem o padesát procent vyšší. Ženy méně využívají i další produkty. Průměrně si půjčují méně často, a pokud se k tomu odhodlají, tak o 20 tisíc nižší částky,“ uvedl Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.

Zatímco průměrná výše úvěrů u mužů přesahuje 190 tisíc korun, u žen to je 170 tisíc korun. Podobná situace panuje i v případě kontokorentů, které muži využívají o třetinu více. Také hypotéky jsou spíše mužskou záležitostí, nejčastěji o ně však partneři žádají společně (46 procent).

„Naše statistiky přes výsledky průzkumu ukazují, že domácímu rozpočtu stále vládnou spíše muži. Častěji na ně připadá i povinnost vyřídit administrativu nebo žádat o úvěr. Zajímavá je i situace u kreditních karet, kde v útratě opět vedou muži. Z naší zkušenosti to není dáno tím, že by muži zásadně více utráceli. Pánové ale často zřizují kreditní karty pro své partnerky pod svým jménem, nebo zaplatí společný účet třeba v restauraci,“ doplnil Plocek.

České ženy stále vydělávají o pětinu méně

Jedním z důvodů, proč muži vedou bankovní statistiky, mohou být přetrvávající rozdíly mezi oběma pohlavími ve mzdách. Podle údajů Eurostatu vydělávají české ženy v průměru o 22 procent méně než muži. To je po Estonsku a Rakousku třetí největší hodnota v Evropě. Za posledních pět let se navíc rozdíl ve mzdách nesnížil ani o procento.

Ženy mají také ztížený přístup na pracovní trh, jejich nezaměstnanost je bezmála o dvě procenta vyšší než u mužů. Ekonomicky aktivních jsou jich tak jen čtyři pětiny.

Chybí především nabídka zkrácených pracovních úvazků, které umožňují lépe skloubit práci s rodinným životem. Zatímco v západoevropských zemích jich využívá třetina až polovina všech žen, v Česku je to pouhých osm procent. Z mužů pak zkrácenou pracovní dobu využívá pouze jediné procento.