Bude-li se s pomocí právníka bránit podáním odvolání, má šanci uspět. A výdaje na záchranu před exekucí bývají jen zlomkem v porovnání se sumami, o jaké ve sporech jde.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Vše bylo ještě před pěti lety pro firmy půjčující peníze na vysoké úroky tak snadné. Stačilo se o den zpozdit se splátkou a soukromý rozhodce, obvykle advokát, na základě rozhodčí doložky posílal povinné rovnou nemilosrdně do exekucí. S tím je očividně amen, alespoň v případech, kdy se povinní brání.

Soudy, i ty prvoinstanční, už zcela běžně rozhodčí doložky zneplatňují pro nekonkrétnost nebo porušení práva na spravedlivý proces.

Hra o náklady řízení

Exekuce se v těchto případech zastavují. Dlužníkovi pak obvykle určí jen zaplatit exekutorovi náklady řízení, ale to je v poměru k vymáhaným sumám zlomek. Jsou to nyní naopak firmy vykuků, které musejí platit náklady odvolacích řízení a advokáty dlužníků. V jednotlivostech jde o pár tisíc, ale vzhledem k obrovskému počtu analogických případů je to pro ně značná komplikace.

Dluhy z půjček tím sice zcela nepadají, ale věřitelé je musejí žalovat klasickou cestou, což bývá na dlouhé lokte, navíc s vidinou toho, že jim soudy neuznají všechny obří sankce a poplatky, k nimž dlužníky upsali.

Podobně dopadají i některé typy sporů u spotřebitelských (nepodnikatelských) úvěrů.

Například nebankovní firma patřící do známé bankovní skupiny přeprodá pohledávku spřízněné vymáhací agentuře a třeba první tři splátky dluhu nezapočítá do snížení závazku, ale strhne je automaticky jako poplatek inkasní firmě.

Tak i s tím už v mnoha sporech vymahači v posledních měsících pohořeli. Jenže mnoho lidí o tom ještě neví.

A je zde další nedávný rozsudek v podobném duchu. Městský soud v Praze coby odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci dlužnice versus úvěrová firma. Paní Eva si v roce 2011 od této společnosti půjčila patnáct tisíc korun na základě tzv. formulářové smlouvy s tím, že měla do roku vrátit 25 190 korun.

„Smlouva však obsahovala sérii vysokých pokut. Paní Eva tak po pěti letech čelila exekuci na téměř půl miliónu, když se jen smluvní pokuty vyšplhaly na neuvěřitelných 313 tisíc korun a každý den rostly o dalších 200 korun,“ shrnul její advokát Petr Němec, který se na tyto případy specializuje.

Obří exekuce na paní Evu kvůli relativně malé půjčce byla postavena na rozhodčí doložce, k níž se bohužel rovněž ve formulářové smlouvě upsala. Princip je v tom, že pokud dlužnice neplnila zcela podle smlouvy, věřitelská firma nemusela podat klasickou žalobu, ale věc poslala soukromému rozhodci.

Raději notářské zápisy

Podle městského soudu, jenž se odvolává na Ústavní soud, bylo i v tomto případě porušeno právo na spravedlivý proces. Rozhodnutí soukromé rozhodkyně označil výslovně za zcela nicotné.

Exekuci zastavil a nejen to. Společnost, která pohledávku od úvěrové firmy koupila, ale jsou to de facto ti samí podnikatelé, musí zaplatit náklady odvolacího řízení. Věřitelé proto dnes své půjčky zajišťují raději notářskými zápisy s dlužníky než rozhodčími doložkami.