Padělají potvrzení o příjmech, zneužijí osobní údaje a doklady jiného, zamlčí obří dluhy, vyfabulují pohádku o zázračném projektu.

Spoléhají na to, že především spotřebitelské úvěry a nákupy na dluh u nebankovních společností se poskytují obratem jako na běžícím pásu bez velkého ověřování toho, co žadatelé o své schopnosti splácet tvrdí. Podvodníci bez mrknutí oka chodí s falešnými dokumenty i do bank. Zde jim na to ale většinou brzy přijdou.

Ze dvou miliard vše zmizelo – do koruny

Jen za loňský rok policie řešila 5600 úvěrových podvodů, přičemž z celkového počtu čtyř tisíc stíhaných osob jich to 2600 zkusilo vůbec poprvé. Neodradilo je ani značně vysoké riziko dopadení a případné vězení od jednoho do osmi let v závislosti na výši sumy.

Policie sice většinu těchto případů objasní, a to buď ještě ten samý rok, kdy ke skutku došlo, nebo dodatečně, ale drtivou většinu peněz přece jenom už nikdy nezajistí. Jen za rok 2014 policie sice u více než pěti tisíc úvěrových podvodů ukázala na konkrétního pachatele, jenže věřitelé v nich přišli o 1,3 miliardy korun a zpět se vrátilo pouze 273 miliónů.

V přepočtu tak úvěroví podvodníci podfukem vytáhnou z firem či jednotlivců každý pracovní den pět a půl miliónu korun. V roce 2013 dokonce způsobili škodu za dvě miliardy a zpátky se nezajistila ani koruna.

Poškozování věřitele coby další kategorie

K tomu je navíc třeba ještě přičíst případy, které policie kvalifikovala jako trestný čin poškozování věřitele. Těch bylo jen za loňský rok nahlášeno přes 250 s vyčíslenou ztrátou přes 261 miliónů korun, přičemž zachránit se z toho rovněž nepodařilo ani korunu.

V této kategorii jsou přitom jednotlivé kauzy za desítky miliónů. Jde například o podvody s auty na leasingové společnosti nebo případy, jako byl ten z loňska, kdy prokurista firmy, 54letý muž z Plzně, vědomě vyvedl majetek a peníze na úkor věřitelů v celkové hodnotě 25 miliónů.

Například sedmadvacetiletý muž z Velkých Losin loni v prosinci šel do banky v Šumperku žádat o úvěr na 400 tisíc.

Předložil potvrzení o zaměstnání u firmy z Nového Malína, v němž vykazoval průměrný měsíční příjem 37 tisíc korun. Ve skutečnosti je muž nezaměstnaný.

Falšovali potvrzení, ale dál nepřemýšleli

Krátkozraký přístup zvolila i sedmatřicetiletá žena z Plzně, když vymámila ze stavební spořitelny půlmiliónový překlenovací úvěr.

„Tvrdila, že je zaměstnána v jedné pražské firmě s průměrným měsíčním příjmem téměř padesát tisíc korun. Předložila padělaný výpis z bankovního účtu a padělanou nájemní smlouvu na byt,“ uvedla Hana Štefflová z policejního ředitelství Plzeňského kraje.

Takovými případy se to v policejních hlášeních jen hemží, k úvěrovým podvodům se lidé uchylují dokonce i pro pár korun.

Kamarádova občanka

Třeba 21letý mladík z Horního Slavkova loni neváhal využít údaje z občanského průkazu svého kamaráda k tomu, aby si jeho jménem přes internet zažádal o malou rychlou půjčku, a následně ji skutečně na účet dostal.

Jak na policii přiznal, bylo to snadné a rychlé. Myslel si, že mu nic nehrozí, protože šlo jen o tři tisíce korun. Policie ho ovšem obvinila nejen z úvěrového podvodu, ale i z poškození cizích práv. I když je horní sazba až dva roky vězení, nejspíše nakonec vyklouzne s nízkým trestem.

Bruslili šest let

Naopak žena a muž, oba čtyřicátníci z Písku, byli už mistři fabulace, neboť jim úvěrové podvody procházely šest let. Zatím jim kriminalisté prokázali „ránu“ ve dvanácti případech za bezmála 1,4 miliónu korun.

K  úvěrovým podvodům se uchýlili rovněž sedmdesátiletí manželé z Prachaticka. Falšovali údaje o příjmech, a protože vše šlo rychle jako na drátkách, bez velkého ověřování, inkasovali v několika spotřebitelských půjčkách celkem 130 tisíc korun, které nevraceli.