Objem draženého majetku loni dosáhl 7,4 miliardy a vydraženého majetku 2,5 miliardy korun. Pro srovnání ještě v roce 2010 se dražil majetek za více než 13 miliard korun.

Za propadem je podle Bureše z velké části nová legislativa týkající se dražeb, která je ovšem v mnoha ohledech dvoukolejná. Loni v lednu nabyl účinnosti nový občanský zákoník (OZ) a novela zákona o veřejných dražbách (ZVD), kterou ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravovalo již od roku 2007.

„Četnost využití veřejných dražeb ovlivnily zejména legislativní úpravy zákonů,“ připustila mluvčí MMR Veronika Vároši.

Dražebníci novelu zákona o veřejných dražbách kritizují. „Novela ZVD navržená MMR proti očekávání nenastavila kompatibilitu s občanským zákoníkem a ani nereagovala na aktuální problémy dražebního trhu. MMR se nechalo pouze zmocnit k vydání prováděcí vyhlášky o stanovení podmínek postupu při elektronických dražbách a vyškrtlo ze zákona náročnější podmínky pro jejich provádění,“ uvedl Bureš.

E-dražby jsou v útlumu

Plány MMR, že se vydáním vyhlášky a snížením nároků například na výši pojištění odpovědnosti dražebníka nastartují elektronické dražby, jež dokážou eliminovat pletichy při dražbách, které jsou běžné v kamenných dražebních síních, podle dražebníků nevyšly. „V roce 2014 byl podíl e-dražeb pouhých 22 procent z celkového počtu dražeb 2640,“ konstatoval Bureš.

Připomněl, že občanský zákoník umožňuje provádět dražby mimo působnost ZVD. To přináší celou řadu výhod jak pro organizátora takové dražby (snížení nákladů mj. na povinné uveřejňování na centrální adrese, prohlídky předmětu dražby), tak i pro navrhovatele, pro kterého je možné tyto dražby pořádat prakticky zdarma, tj. na náklady navrhovatele. Tyto dražby konané podle OZ nejsou uveřejněny na centrální adrese, kterou od roku 2000 provozuje Česká pošta.

Podle OZ jsou prováděny i aukce, které oproti dražbám nejsou legislativně upraveny. „Jsou tak zcela mimo státní dozor prováděný MMR, stejně jako dražby organizované podle občanského zákoníku,“ poznamenal Bureš.

Statistiku dražeb ovlivňuje i novela insolvenčního zákona. Ta od loňska dává velké pravomoci zajištěnému věřiteli, který se může sám rozhodnout o způsobu zpeněžení majetkové podstaty dlužníka. Jeho pokyny je insolvenční správce vázán.

„V případě pokynu zajištěného věřitele ke zpeněžení majetku mimo dražbu nemůže insolvenční správce zvolit zpeněžení výrazně bezpečnější cestou – veřejnou dražbou. Zároveň bylo také posíleno nedobrovolné zpeněžení v rámci exekuce, a to novelou občanského soudního řádu, která jako vykonatelný titul pro provedení nedobrovolné dražby podle zákona o veřejných dražbách zrušila vykonatelný exekutorský zápis,“ doplnila Vároši.

„Nový trend od loňského roku každopádně je, že zajištění věřitelé požadují zpeněžovat zástavy mimo režim veřejných dražeb konaných podle ZVD,“ shrnul Bureš.

Dlužníci jsou málo oddluženi

Přispělo k tomu i to, že věřitelé mají špatné zkušenosti s pletichami na kamenných dražbách, kde se často prodávají nemovitosti pod cenou. A v živé paměti mají i krach jednoho z největších českých dražebníků, společnosti Clanroy, v prosinci 2013, která za sebou nechala závazky v řádu stamiliónů z nepředaných prodejů dražbami.

Dražbou majetku jsou podle dražebníků stále více postihováni dlužníci z hypoték, a to právě v rámci insolvenčních řízení, jejichž počet rychle narůstá.

„Spravedlivé řešení vztahu věřitel–dlužník přitom vyžaduje v prvé řadě transparentní prodej majetků dlužníků. Bohužel majetek dlužníků je prodáván pod cenou, zhruba na úrovni jedné třetiny znaleckých odhadů, dlužníci jsou potom v daleko menší míře oddluženi a i uspokojení věřitelů je nízké,“ upozornil Bureš. Politici ale podle něj tomuto problému nevěnují dostatečnou pozornost.

Na obzoru další novela

MMR nyní připravuje další novelu zákona o veřejných dražbách, které mají být prioritním způsobem zpeněžování zejména státního a obecního majetku. „Celkově by to přispělo k vyšší transparentnosti nakládání s majetkem a zároveň by to i pro dražebníky mohlo znamenat nové zakázky,“ uvedla Vároši.

„Prvním cílem je nastavit jednoznačná pravidla pro provádění elektronických dražeb přímo v zákoně, druhým pak snížit administrativní zátěž dražebníků související s přípravou a realizací veřejné dražby a v konečném důsledku i náklady dražeb,“ dodala mluvčí MMR s tím, že novela zákona by měla být vládě předložena příští rok.