To se ovšem vůbec nezamlouvá ministerstvu financí. Vláda proto ve středu jednání o novele zákona o ochraně spotřebitele přerušila a vrátí se k ní zhruba za měsíc.

„Mimosoudní spotřebitelské spory budou u České obchodní inspekce (ČOI) a pověřených subjektů řešeny tzv. konciliací (mediací, usmířením), během níž budou strany obchodního sporu vedeny k urovnání nezávislou osobou, která bude stranám sporu nápomocna odbornými radami,“ sdělil Právu Filip Matys z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Výsledkem řízení by podle něj mělo být uzavření soukromoprávní dohody. „Lhůta pro vyřízení sporu bude 90 dnů. Spory bude možné řešit také on-line, mimosoudní cestu bude možné využít i na spory z přeshraničních nákupů,“ informoval Matys.

Alternativní řešení

Jak doplnil, mezi povinnosti mediátora bude patřit například i povinnost vést řízení pro spotřebitele bezplatně, bude muset dodržovat pravidla na ochranu osobních údajů, splňovat požadavky na transparentnost, tzn. mít zákonem stanovené informace na webových stránkách, či vypracovávat výroční zprávy.

„Spotřebitelé tak získají určitou alternativu, na koho se obrátit s žádostí o pomoc při řešení jejich sporů,“ dodal Matys s tím, že minimálně zpočátku by roli mediátora plnila hlavně samotná ČOI.

Navrhovaná novinka, kterou v polovině ledna schválila Legislativní rada vlády, je součástí novely zákona o ochraně spotřebitele, která má do českého práva zahrnout evropskou směrnici o nekalých obchodních praktikách a nově v ČR zavést vedle existujících instrumentů i systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů právě formou konciliace.

Návrh zákona počítá s účinností novely už k 1. červenci letošního roku. Dosavadní návrh novely rozšiřoval současnou soustavu tří specializovaných orgánů na mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (Finanční arbitr, Český telekomunikační úřad a Energetický regulační úřad) tak, že část případů měla řešit jako mediátor ČOI. Ta by ovšem podle nového návrhu MPO měla i rozdávat licence na mediaci soukromým subjektům.

Finance jsou proti

S tím ale nesouhlasí ministerstvo financí (MF). Konkrétně se mu nelíbí, že MPO ve svém návrhu nezvážilo veškeré dopady nového opatření, ani nenavrhlo žádný systém dohledu nad mediátory a řešením spotřebitelských sporů.

„Původně bylo smyslem navrhnout jednoduché a levné řešení spotřebitelských sporů, ne privatizovat mimosoudní řešení sporů a uměle vytvořit 'trh' se spotřebitelskými spory. Vedlejším benefitem mělo být obřemenění soudů. Nyní bude spotřebitel zahlcen mnoha možnostmi mimosoudního řešení sporů, které ve finále k řešení nepovedou, takže spor u soudu stejně skončí,“ stojí v analýze MF, kterou má Právo k dispozici.

Na „trhu“ mimosoudního řešení sporů se mohou podle MF objevit „stovky subjektů, kteří v této činnosti uvidí potenciální byznys, a ne ochranu spotřebitele“.

„Reálně hrozí opakování značně nežádoucí situace, která nastala u soukromoprávních rozhodčích soudů, kdy došlo k masivnímu poškozování práv spotřebitele ze strany subjektů, které se na první pohled tvářily důvěryhodně s požehnáním státu, aniž by měly jakýkoliv zájem na ochraně spotřebitele. Napravení této situace trvalo státu několik let,“ uvedl pro Právo náměstek ministra financí Martin Pros.

MF se nelíbí ani to, že nově navržený systém zasahuje i do odvětví, kde už dnes existují specializované orgány pro řešení spotřebitelských sporů. „Na finančním trhu mají spotřebitelé k dispozici fungující institut finančního arbitra, který garantuje mnohem vyšší standard ochrany práv spotřebitelů než systém soukromoprávních mediátorů,“ vysvětlil Pros.

V neposlední řadě se pak správce státní kasy obává značného nárůstu výdajů ze státního rozpočtu na pokrytí dodatečných nákladů na dohled nad mediátory, na administraci celého systému a udělování pověření.

Rychlejší možnost urovnávání konfliktů

Ministerstvo průmyslu už v minulých letech mimosoudní řešení spotřebitelských sporů zkoušelo v rámci pilotního projektu. Soukromí mediátoři v Česku za odměnu pomáhají také se smírným řešením občanských, obchodních, pracovních či rodinných sporů, v poslední jmenované oblasti jde přitom nejčastěji o spory o dítě. Mediátoři nemají vlastní rozhodovací pravomoc, pouze podporují znesvářené strany v komunikaci při hledání jejich vlastního řešení sporu. Výsledkem mediace by měla být písemná dohoda přijatelná pro obě strany. 
Podle ministerstva spravedlnosti je mediace rychlejší možností řešení konfliktů, protože lidé nemusí čekat na soudní jednání, a také je méně psychicky náročná než soud. Ministerstvo si od přijetí zákona o mediaci před dvěma lety podle ČTK slibovalo mj. i to, že ubude práce soudům. Zahájením mediace ovšem strany sporu neztrácejí právo se na soudní instituci obrátit.