Paní Eva je už pět let v důchodu, předtím ale dlouhá léta pracovala jako prodavačka. Protože ji však v době, kdy byly její dvě děti ještě malé, opustil manžel a na jejich výchovu zůstala sama, musela si přivydělávat i mimo hlavní pracovní poměr na různých brigádách.

Eva byla zvyklá, že musí vyjít z jednoho platu, dokázala dokonce ze svého příjmu i něco málo ušetřit. Nežilo se jí lehce, ale větší finanční problémy neměla. „Nebylo to jednoduché uživit dvě děti i domácnost, ale nikdy jsem si nemusela od nikoho půjčovat, to jsem si raději našla brigádu,” svěřila se Právu paní Eva.

Dceři přenechala byt, šla do nájmu

Finanční komplikace přišly v momentě, kdy se Evina dcera s manželem, který holdoval automatům, zadlužili. Mladí manželé měli takové finanční potíže, že se nad nimi Eva slitovala a přepsala na ně svůj družstevní byt. Byt pak použili jako zástavu a vzali si půjčku na pokrytí dluhů. Eva se musela přestěhovat do nájemního bytu, kde náklady na bydlení měla třikrát vyšší ve srovnání s původním družstevním bytem.

„Před pěti lety se sešlo několik životních změn najednou. Odešla jsem do důchodu, tím se mi snížil měsíční příjem na 12 tisíc korun. Dcera mě požádala o pomoc, když se s manželem ocitli v dluzích. Přenechala jsem jim družstevní byt, kde jsem měsíčně platila tři tisíce korun a odešla do nájemního, kde platím za bydlení osm tisíc. Kdybych si nechodila přivydělávat na brigády, musela bych vyžít se čtyřmi tisíci korunami,“ posteskla si paní Eva.

Kvůli synovi se zadlužila

Pomocí dceři však finanční trápení Evy neskončilo. Z peněz, které si k důchodu přivydělává, podporuje svého téměř padesátiletého syna, který neúspěšně podniká. Živí se stolařinou, má dva zaměstnance, zakázky se mu ovšem příliš nehrnou, spíše naopak.

Nedostatek peněz Evin syn řešil nejrůznějšími půjčkami. Již několik let je ale v situaci, kdy mu kvůli jeho neschopnosti splácet a mnoha exekucím žádná solidní finanční instituce peníze nepůjčí. Potřebuje-li uhradit náklady na energie, sociální a zdravotní pojištění pro zaměstnance nebo případné nákupy materiálu, obrací se s žádostí o pomoc na svou matku. A paní Eva vždy ochotně vyhoví, vezme si půjčku a pomáhá synovi pokrýt jeho náklady a dluhy.

„Pomoc synovi beru jako samozřejmost. Potřebuje-li peníze, udělám maximum, abych mu je pomohla obstarat,” svěřila se Eva.

Ovšem poslední zkušenost jí nabourala jistotu, že dělá dobře. „Zazvonila u mě žena zastupující nebankovní společnost a upozornila mě, že jim dlužím už dvě splátky. Mluvila o půjčce, kterou jsem si ale já vůbec nevzala. V ten moment mi došlo, že to zašlo až příliš daleko a syn si bere úvěry na moje jméno bez mého vědomí,“ posteskla si paní Eva.

S rodinou se domluvte na pravidlech pomoci

„Paní Eva je příkladem ženy, která doslova doplácí na svou ochotu pomoci rodině za všech okolností, přitom se sama zadluží a žije na hranici životního minima. Toto úsilí bývá ale většinou kontraproduktivní,“ uvedla pro Právo Veronika Kuřinová ze společnosti KRUK spravující pohledávky bank, pojišťoven, telefonních operátorů i poskytovatelů energií.

Je pochopitelné, že mnozí rodiče se snaží pomáhat svým dětem, které jsou už dávno dospělé a často tak činí právě tím, že si pro jejich potřeby vezmou půjčku. V takovém případě je ale velmi důležité, aby si prověřili, za jakým účelem se vlastně zadluží a také, aby si vytvořili dostatečnou rezervu pro případ, že jejich děti přestanou splácet.

Podle odborníků je nanejvýš vhodné dohodnout se na pravidle, že si rodič vezme pouze jednu půjčku a podle toho, jestli ji potomek splatí, mohou se domluvit na další. ”V žádném případě by si senior neměl brát několik půjček najednou,“ doplnila Kuřinová.