Náhradní výživné od státu by mohly dostávat děti z rodin s příjmem pod 2,4 či 2,7násobek životního minima, hranice není ještě přesně stanovena.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Na alimenty od úřadů například dosáhla třeba domácnost, v níž žije rodič s tříletým a sedmiletým dítětem, který má měsíčně maximálně 16 848 či 18 954 korun.

Výživné od státu by mělo odpovídat soudem stanoveným alimentům, nejvýš by ale mohlo činit 1,2násobek životního minima potomka. Pohybovalo by se tak od 2088 do 2940 korun podle věku dítěte.

Pokud by se životní minimum zvýšilo, rostlo by i výživné.

Návratnost asi tři procenta, počítá MPSV

Podmínkou pro vyplacení náhradních alimentů by bylo ale i to, že jeden z rodičů na své děti už více než tři měsíce neplatí a dluh není možné také déle než čtvrt roku vymoci v exekuci. Stát by po dlužníkovi pak částku vymáhal sám. Ministerstvo práce počítá podle podkladů pro vládu s tím, že by se mu vrátila asi tři procenta vydané sumy.

Podle statistiků mají neúplné rodiny mnohem nižší příjem než ostatní domácnosti, víc jim tak hrozí chudoba.
V neúplné rodině s dětmi ročně na člena připadá průměrně 86 300 korun. V úplných rodinách s dětmi je to 121 600 korun a v rodinách bez dětí 217 800 korun.
V Česku žije celkem kolem 570 800 neúplných rodin.

Podle podkladů pro vládu bylo v roce 2012 ze zanedbání povinné výživy obžalováno 12 037 lidí, odsouzeno bylo 9132 osob. Loni obžaloba mířila na 12 554 lidí, verdikt si vyslechlo 10 974 osob.

Náklady by se tak mohly pohybovat kolem v prvním roce kolem 789 milionů korun, v dalších letech by byly o něco nižší. Do sumy autoři už započítali tříprocentní návratnost.