1. mýtus: Starobní důchod se vypočítává z výdělků za posledních deset let zaměstnání před přiznáním důchodu.

Tento omyl mezi lidmi přetrvává už z minulosti. Do roku 1995 se důchody skutečně počítaly z příjmů za posledních deset let před nárokem na důchod. Od roku 1996 se pro výpočet důchodu zohledňují všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu.

Lidem, kteří půjdou do důchodu letos, se důchod počítá z úhrnu všech výdělků za roky 1986 až 2013.

2. mýtus: Výpočet důchodu se provádí z čisté mzdy.

Další omyl. Pro výpočet důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z ročního vyměřovacího základu, tedy z částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění.

Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy v rozhodném období, tj. od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu, jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu.

3. mýtus: Minimální výše důchodu je stejná jako minimální mzda.

Nikoli. Minimální důchod a minimální mzda jsou odlišné pojmy a liší se i jejich celková výše. Důchod tvoří procentní výměra a základní výměra důchodu, přičemž minimální výše procentní výměry je podle zákona o důchodovém pojištění 770 korun. Základní výměra je stejná pro všechny důchody a v současné době je 2340 korun.

Minimální měsíční výše důchodu přiznaného v letošním roce je tedy celkem 3110 korun.

4. mýtus: Lidé v předdůchodovém věku nemají možnost se v předstihu dozvědět, kolik bude jejich důchod přibližně činit.

Údaje v evidenci ČSSZ, které jsou podkladem pro budoucí rozhodnutí o vašem důchodu, si můžete ověřit ve výpisech dob důchodového pojištění. K tomu slouží takzvaný Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP), který vám ČSSZ na základě vaší žádosti zašle zdarma. Přesný výpočet důchodu provedou pracovníci ČSSZ až na základě řádně podané žádosti.

Pro orientační výpočet starobního důchodu však můžete využít tzv. důchodovou kalkulačku, která umožní provést přibližný výpočet důchodu, na který vznikne nárok až do roku 2020. Tato pomůcka vč. přehledného návodu na její použití je dostupná na webu Ministerstva práce a sociálních věcí: www.mpsv.cz/cs/2435.

5. mýtus: Pokud doložím svědeckým prohlášením dobu, kdy jsem pracoval „na černo“, do důchodu se mi tato činnost započítá.

Omyl. Pro výpočet důchodu nelze v žádném případě zohlednit práci „na černo“, protože za ni nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění a veden evidenční list důchodového pojištění.

Svědecké prohlášení se využívá ve zcela mimořádných případech, například když doklady o zaměstnání byly uloženy v archivu, který byl zničen povodněmi nebo požárem, a není jiná možnost, jak dobu zaměstnání prokázat. Navíc svědky v tomto případě musí být osoby, které s dotyčnou osobou v uvedeném zaměstnání ve stejné době pracovaly.

6. mýtus: Brigády, které jsem vykonával před lety při studiu, se do důchodu nepočítají.

To je mylná domněnka. I krátkodobá brigáda, pokud zakládala účast na pojištění a je doložena, se počítá do doby pojištění a může mít vliv na výši důchodu. Celková doba zaměstnání (pojištění) se pro výpočet důchodu zaokrouhluje na celé roky dolů.

Pokud součet vašich dob činí například 42 let a 334 dní, může měsíční prázdninová brigáda (31 dní) pomoci k získání dalšího roku pojištění a tím i vyššího důchodu.

7. mýtus: Vyloučená doba je období, které se pro výši důchodu nezapočítá.

Omyl. Vyloučenými dobami jsou období, po která trvala tzv. sociální událost bez výdělku. Patří sem například doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o dítě do čtyř let věku nebo péče o závislou osobu a podobně.

Význam vyloučených dob spočívá v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu nebude příjem rozmělňován. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad.

8. mýtus: Když ČSSZ nemá u žadatele o důchod nějakou dobu zaměstnání evidovanou, tak mu ji nezapočítá do důchodu.

Pokud při přiznání důchodu nebyla započítána nějaká doba pojištění, protože ČSSZ ji neměla v evidenci a žadatel ji neprokázal, může ji doložit kdykoliv dodatečně, a to i když už důchod pobírá několik let (získá například potvrzení z archivu).

Zápočet lze provést se zpětnou platností a vzniklý rozdíl ve výši důchodu doplatit až pět let zpětně od data, kdy byla chybějící skutečnost řádně doložena.

9. mýtus: Pro důchod se automaticky započítává celá doba studia či evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce.

Není tomu tak. Doba studia po 18. roce věku (v období do 31. prosince 2009) může být započtena nejvýše v rozsahu prvních šesti let. Doba studia získaná v období od 1. 1. 2010 se již do důchodu nezapočítává.

Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu tří let. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku, lze započítat pouze jeden rok.

Doba studia i doba vedení v evidenci ÚP jsou náhradní doby pojištění a pro výši důchodu se krátí na 80 procent.

10. mýtus: Pokud pracuji při pobírání důchodu, na výši důchodu to už nemá vliv.

Pokud příjemce starobního důchodu pobírá důchod v plné výši a pracuje, přesněji řečeno vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, zvyšuje se mu procentní výměra důchodu o 0,4 procenta výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této činnosti.

Toto zvýšení se však neprovádí automaticky, ale na základě žádosti.