Exekutoři šokované lidi odbývají tím, že jsou soukromí podnikatelé a náklady za marné, nikam nevedoucí exekuce nést nebudou. A mají v tom oporu v zákonech.

Potíž je v tom, že z rozsudků, jež dluhy posvěcují na exekuční titul, si profesionální dlužníci, kteří nepatří do kategorie sociálních zoufalců, nic nedělají. Rozepíší majetek na své známé, dluh klidně uznají, ale neplatí ho.

Prakticky nejsou dokonce ani trestně stíhatelní, protože tvrdí, že peníze nezpronevěřili, ale podnikání jim zkrátka nevyšlo.

Do očí bijícím příkladem je případ nezdolné invalidní důchodkyně Miroslavy Peškové z Prahy 5, kterou stejně jako desítky dalších lidí obrali stavební podnikatelé Václav K., registrovaný k bydlišti v Kutné Hoře, a David B., hlášený na obecním úřadě v Trhové Kamenici. Jde o statisíce korun.

Pět let marných bojů

Pešková se nevzdává ani po více než pěti letech marných bojů. Bombarduje státní instituce od ministerstva spravedlnosti a policie přes státní zastupitelství, až po prezidenta logickou otázkou: Jak je možné, že mne a desítky dalších lidí oba pánové okradli o stovky tisíc, tím, že vybrali zálohy na rekonstrukci bytu, ale neprovedli ji, soud to uznal jakojejich dluh, ale ani jeden z povinných neplatí, ani nejsou jinak potrestáni?

Otázka zůstává bez jasné odpovědi. Jen samé vykrucování a výmluvy na složitosti legislativy. „Oba podvodníci se mi smějí do očí, že jim exekutor nemůže nic vzít, i když zjevně užívají značného majetku,“ řekla Pešková.

Vyhrožují mi, ohánějí se svými konexemi a nejsou ani zavření, i když během těch zhruba osmi let okradli tolik lidí. Jak je tohle možné?“ nechápe Pešková.

Třicetiletý Václav K. má na krku tři desítky exekucí podaných k soudu obyčejnými lidmi, kteří si u něho objednali rekonstrukci a zaplatili mu zálohy. Jenže exekuce na Václava K. jsou ukončovány jedna za druhou pro nemajetnost.

Profesionální dlužníci

„Byla jsem s ještě jednou okradenou paní policií zprvu zařazena mezi osoby poškozené jeho trestnou činností. Záhy nás z trestního řízení vyřadili a exekuci na něj zastavili. Nechápu proč. Přitom mám zjištěno, že jezdí luxusním autem a skrytě s přítelkyní dále podniká. Nechápu, že exekutor na něho nemůže. Jen mně dluží 64 tisíc,“ pozastavuje se Pešková.

Letos v květnu dostala tato invalidní důchodkyně další sprchu. Exekutor jí poslal příkaz k úhradě nákladů exekuce, neúspěšně vedené proti dalšímu dlužníkovi Davidovi B. Ten Peškové podle rozhodnutí soudu dluží 83 tisíc korun.

Pešková má sice v ruce papír od soudu potvrzující, že je v právu, ale místo dlužníka má zaplatit exekutorovi bezmála osm tisíc korun ona. Vše napočítáno podle exekučního řádu a vyhlášky ministerstva spravedlnosti.

Exekutorská komora nyní navíc prosazuje, aby takoví věřitelé jako paní Pešková museli platit dokonce dopředu šestitisícové nevratné poplatky na náklady exekucí pro případ, že exekutor nic nevymůže. Soukromí soudní exekutoři by tak měli své jisté, aniž by museli hnout prstem.

„Trestána jsem já, místo aby se šlo za pomoci policie na zloděje, kteří pracují načerno. Neuklidňuje mne ani utěšování jednoho z policejních vyšetřovatelů, který se mi svěřil, že obdobnou trestnou činností ho jiný podvodník připravil o 750 tisíc korun a že také má v ruce rozsudek soudu, který je mu ve výsledku k ničemu, i když je policajt,“ uzavřela Pešková.