„Zvýšené DPH od loňského ledna a zvýšené náklady na výrobu, například vyšší cena PET obalů, se odrazily v cenách balených vod. Dostaly se už v některých případech i nad magickou hranici, kterou jsou zákazníci ochotní zaplatit. Za tuto mez se považuje překročení ceny 14,90 Kč v běžné prodejní ceně, a v akci pak 9,90 Kč za lahev,“ řekla Judita Urbánková, ředitelka komunikace Ahold Czech Republic, provozující u nás síť prodejen Albert.

Potvrdila tak meziroční trend za celý trh s balenými nápoji, tedy údaje za všechny řetězce, který se projevil již letos v červenci. Podíl prodaných balených vod se meziročně snížil o pět procent, proti tomu odbyt sirupů se zvýšil o sedm procent.

„Zákazníci vyhledávají sirupy s vyšším obsahem ovocného podílu a i tato kategorie začíná být velmi ovlivněna promočními akcemi,“ dodala Urbánková.

"Nechce se mi už tahat s flaškama" 

„Nevím, proč se mám s flaškama vody a limonád tahat do čtvrtého patra, když mi dobrá voda teče z kohoutku, a stačí si na dno do skleničky dát třeba malinový sirup. Dříve jsme je kupovali ve velkém a vlastně ani sama nevím proč. Pak mi ty petky zabírají místo v komoře a ještě jsem hromady z nich musela odnášet do tříděného odpadu,“ řekla Právu čtyřicetiletá paní Martina z Prahy 2, na jejíž kuchyňské lince si své místo našla opět sodovková lahev.

Za 70 let života 40 tisíc litrů vody

„Za 70 let člověk vypije přibližně 40 tisíc litrů vody či jiných tekutin. Jejich kvalita a průběžný příjem ve správném množství jsou důležitým předpokladem zachování zdraví, duševní pohody i pracovní výkonnosti,” zdůrazňuje na odborném portálu vodarenstvi.cz František Kožíšek, lékař ze Státního zdravotního ústavu.

Varuje, že řada lidí zapomíná pít, napijí se, až když mají velký pocit žízně, a to je pro organismus vlastně již pozdě.

Žízeň se totiž objevuje až v okamžiku jedno až dvouprocentní dehydratace.

5% dehydratace sebere 20 % výkonu

„Ztráta tekutin na úrovni dvou procent tělesné hmotnosti představuje ztrátu až 20 procent výkonu. U dětí se tak snižuje schopnost sledovat vyučování, což může nepříznivě ovlivnit jejich školní výsledky. Při pětiprocentní dehydrataci již hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok,” upozorňuje Kožíšek.

Varuje rovněž před opačným extrémem. „V některých reklamních, populárních i odborně se tvářících textech se lze dočíst, že každý by měl denně vypít nejméně 2 až 3 nebo dokonce 3 až 4 litry vody (tekutin), což je ale pro většinu populace nesprávné a neadekvátně nadsazené doporučení, které možná platí „ve špičkách“ (extrémně horké dny nebo velká fyzická zátěž), ale ne v běžném životě,” dodal Kožíšek.

Záleží na individuálních proporcích, ale má se za to, že v průměru by měl člověk vypít kolem 1,5 litru tekutin denně. Takže se do toho počítá například i polévka nebo ranní čaj.
Využití balené vody pro přípravu kojenecké výživy přirovnává k nákupu biopotravin.

„U biopotravin bychom měli mít garantovánu určitou úroveň kvality, za kterou si ovšem musíme vesměs připlatit. Pitná voda v českých kohoutcích ovšem patří mezi nejkvalitnější v Evropě,” zdůraznil Kožíšek.