Od roku 2009 mohli v e-dražbách prodávat nemovitosti jen soudy a exekutoři, od letoška v nich mohou, stejně jako dražebníci, vedle realit nabízet i movité věci.

„Při prodeji nemovitosti v dražbě prodávající neplatí čtyřprocentní daň z jejího převodu. Kupující sice čtyřprocentní daň zaplatit musí, ale jenom z ceny dosažené na dražbě. Ta přitom bývá oproti odhadní ceně nemovitosti v průměru zhruba poloviční,“ řekl Právu předseda České asociace dražebníků Jiří Bureš.

Navíc pro lidi, kteří majetek prodávají, jsou podle něj e-dražby výrazně levnější, a pro ty, kteří ho chtějí koupit, zase pohodlnější než klasické dražby.

Kladivo na pleticháře 

E-dražby ale hlavně eliminují pletichy, které jsou běžné v kamenných dražebních síních.

„Elektronické dražby jsou kladivem na pleticháře,“ souhlasí Bureš. Pleticháři se do e-dražeb podle něj nehrnou, protože v nich každý dražitel má své dražební číslo, které zná jen on a dražebník. Těžko se tak mohou domlouvat s jiným dražitelem o nějakém odstupném, jak tomu při klasických dražbách často bývá, navíc neznají ani počet přihlášených dražitelů.

Do dražebních síní chodí pleticháři většinou ve dvou. Jeden se zapisuje do dražby jako dražitel a druhý coby jeho poradce kontaktuje zájemce o nákup v dražbě a zjišťuje jejich zájem. Potom zájemci například řekne, že doporučil svému investorovi limit na dražbě a co on na to. Pokud má někdo o draženou věc velký zájem, pletichář má svoji „kafku“ a nabídne jí, že jeho investor nebude licitovat, když dostanou „na pivo“.

Protože každý chce na dražbě koupit co nejlevněji, rád zaplatí odstupné, které je nižší, než by musel v dražbě přihodit. Pleticháři i vydražitel jsou nakonec spokojeni. Jenom navrhovatel dražby a dražebník jsou na tom biti.

Horší forma pletichy spočívá v zastrašení ostatních dražitelů, aby se zdrželi licitace. „Jednou jsem dražil pohledávky a jeden nejmenovaný advokát si přivedl s sebou tým dvanácti goril jako diváky. Stal se tak vydražitelem za vyvolávací cenu. To by se při prodeji e-dražbou určitě nestalo,“ poznamenal Bureš.

Výhody e-dražeb, které podobné pletichy eliminují, si podle předsedy asociace dražebníků začínají uvědomovat i zajištění věřitelé, insolvenční správci i soudci, kteří stále častěji požadují provést dražbu elektronicky. Exekutoři podle odhadů provedli za poslední čtyři roky téměř sedm tisíc e-dražeb s objemem draženého majetku kolem pěti miliard Kč. Přesné statistiky u nich ale neexistují.

Čeká se na nová pravidla, ministerstvo zaspalo

Obchodník s cennými papíry Amidea v pondělí oznámil, že přes internet uspořádal první nedobrovolnou elektronickou dražbu cenných papírů v ČR. Dražily se akcie společnosti Energoaqua. Dražby se účastnilo osm dražitelů, proběhlo 78 příhozů a za dvě hodiny byly akcie vydraženy celkem za 1 910 000 Kč. Nejnižší podání přitom činilo 846 784 Kč.

Jaká bude podoba e-dražeb pořádaných dražebníky po Novém roce, se ale zatím neví. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) totiž dosud nevydalo potřebnou prováděcí vyhlášku, kterou by podle novely zákona o veřejných dražbách mělo pravidla pro pořádání e-dražeb určit.

„Je začátek října, parlamentem schválená novela zákona o veřejných dražbách ruší e-dražby k 31. prosinci a nikdo neví, jestli a jak budou e-dražby po novém roce pokračovat. Z této situace radost mohou mít snad jenom pleticháři,“ konstatoval Bureš. Vyhláška se bude vztahovat jen na dražebníky, činnost exekutorů a soudů v e-dražbách nijak upravovat nebude.

MMR na dotaz Práva reagovalo, že na návrhu vyhlášky pracuje a v nejbližších dnech ho dá do vnějšího připomínkového řízení. „Předpokládáme, že do konce letošního roku bude vyhláška upravující provádění elektronických veřejných dražeb schválena,“ ujistila Petra Manová z odboru komunikace MMR.

Připravovaný návrh vyhlášky podle ní přichází s bezpečnostními požadavky na elektronické dražební systémy. „Pro stávající dražebníky, kteří realizují elektronické veřejné dražby podle současné legislativy, návrh obsahuje lhůtu do 30. června 2014, během které budou muset stávající dražební systémy upravit podle nových požadavků. Nehrozí tak, že by byl nedostatek času na přípravu systémů v souladu s legislativou,“ dodala Manová.

Dražby s pohřebnictvím spadají pod cestovní ruch 

Nyní mohou e-dražby provádět jenom zkušení dražebníci, kteří mají koncesi na provádění nedobrovolných dražeb, výši základního kapitálu alespoň pět miliónů Kč a pojistku odpovědnosti na 35 miliónů korun Kč. Tyto kvalifikační podmínky ale novela zákona o veřejných dražbách zcela ruší.

Kdo a za jakých podmínek bude moci e-dražby od ledna provádět, určí až očekávaná ministerská vyhláška. Zajímavé je, že vzniká v sekci regionálního rozvoje a cestovního ruchu MMR, kam problematika dražebnictví spolu třeba s pohřebnictvím poněkud překvapivě patří.