Připomeňme nejprve, že předdůchod není druhem státního důchodu, ani s předčasným starobním důchodem nemá tedy nic společného.

Předdůchod si každý platí sám 

Předdůchod naopak spočívá v tom, že si člověk vyplácí předdůchod z vlastních peněz naspořených ve třetím dobrovolném důchodovém pilíři.

Stát ho podporuje tím, že doba pobírání předdůchodu, kdy člověk často nebude mít žádné výdělky, se nezapočte při výpočtu důchodu, takže tato doba negativně neovlivní výši dosaženého průměrného příjmu za celé sledované období. Předdůchod přitom nebrání lidem, aby si v jakékoli výši přivydělali, pokud práci seženou.

Je to velká pomoc, pokud člověk těsně před penzí ztratí práci.

Po dobu pobírání předdůchodu stát také hradí za předdůchodce zdravotní pojištění. Tím se ušetří 1148 korun měsíčně.

To jsou dvě opravdu velké výhody. Díky předdůchodu tak řada lidí nebude muset odcházet do nevýhodných předčasných důchodů. Není proto divu, že většina penzijních společností, u nichž se podávají žádosti, signalizují, že lidé se u nich o předdůchody velmi zajímají. A proč je tedy poskytováno předdůchodů zdánlivě tak málo?

Úspory musí být dostatečné 

Důvodů je několik. K hlavním patří, že předdůchod musí dosahovat aspoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství, to je nyní asi 7500 korun měsíčně. Předdůchod musí být přitom vyplácen minimálně dva roky, nesmí být přerušen či pozastaven a jeho výše nesmí klesat.

Z toho plyne, že jen na dva roky předdůchodu je nutno mít našetřeno okolo 180 tisíc korun, na tři roky 270 tisíc atd. Problémem je, že předdůchod se vyplácí z doplňkového penzijního spoření ve třetím pilíři a ten vznikl až od ledna letošního roku, takže lidé zde mají zatím naspořeno jen minimum.

Naštěstí může pomoci i stávající penzijní připojištění, ale v něm naspořené peníze je nutno převést do doplňkového penzijního spoření. Řada lidí však nemá ani v penzijním připojištění kvůli nízkým měsíčním úložkám naspořeno na předdůchod dost peněz. 
Kdo nemá na svém účtu dost peněz, má pak už jen jedinou možnost, a to jednorázově si doplatit potřebnou částku. To si však mnoho lidí nemůže dovolit.

Omezující podmínkou je dále nutnost alespoň pět let spořit v doplňkovém penzijním spoření, ale do této doby lze započíst i dobu spoření v penzijním připojištění. Předdůchod rovněž není možné získat v každém věku, ale pouze v období pěti let před dosažením důchodového věku stanoveného pro starobní důchod.

Ale pozor: U žen se přitom vychází z důchodového věku mužů stejného data narození, nikoli tedy z důchodového věku ženy nutného pro státní důchod.

Zdlouhavé vyřizování 

Velkým problémem předdůchodů je jejich zdlouhavé vyřizování. Čeká se někdy na ně až čtyři měsíce, což je pro mnoho lidí vážná komplikace. Mohou již být bez práce, a tedy i bez pravidelného příjmu, a přesto musejí dlouho čekat na počátek výplaty. Penzijní společnosti ale říkají, že za to nemohou.

„Vysvětlujeme nespokojeným účastníkům, že s ohledem na schválené legislativní podmínky musíme čekat na informaci z ministerstva financí, že všechny smlouvy penzijního připojištění jsou před převodem do doplňkového penzijního spoření sloučeny do jedné, resp. zda není například někde duplicita smluv,“ sdělil Právu Pavel Jirák, předseda představenstva KB Penzijní společnosti.

Penzijní společnosti jsou zajedno v tom, že předdůchody se časem stanou zcela běžnou záležitostí. „Vzhledem k věku klientů, kteří si nejčastěji doplňkové penzijní spoření sjednávají, předpokládáme, že velká část z nich časem o předdůchod zájem projeví,“ řekl Právu Aleš Poklop, předseda představenstva penzijní společnosti České spořitelny.