Evropané včetně Čechů nemají na utrácení ani peníze, ani náladu

Vyplývá to z pravidelného průzkumu Barometr Cetelem 2013, který oslovil populaci 12 evropských států.

Již od vypuknutí finanční krize v roce 2008 mají evropští spotřebitelé tendenci hodnotit situaci ve své zemi jako zhoršující se. Pro rok 2013 je jejich průměrné hodnocení na 3,6 bodu z desetibodové stupnice (rok 2012: 3,8 bodu).

Oproti loňskému roku došlo k nejcitelnějšímu zhoršení v České republice (2012: 3,9 bodu, 2013: 3,3 bodu) a ve Španělsku (2012: 3,1 bodu, 2013: 2,5 bodu). Německo je s hodnocením 5,9 bodu ze všech zúčastněných evropských zemí nejoptimističtější (v roce 2012: 6,2). Vedle Španělů nejhůře hodnotí současnou situaci ve své zemi Portugalci (2,4 bodu) a Maďaři (2,6 bodu). Ve Francii sice panuje poměrně špatná nálada (4,1 bodu z 10), ale již čtyři roky po sobě se nemění.

Všechny evropské národy však vykazují poměrně vysoký rozdíl mezi hodnocením situace státu a své vlastní situace. Osobní situaci Evropané hodnotí průměrnou známkou 4,7 bodu z 10 možných. I v hodnocení osobní situace jsou opět nejvíce optimističtí Němci (6,1 bodu z 10). Češi svou osobní situaci hodnotí průměrnou známkou 4,3 bodu.

"Obyvatelé jižní Evropy dávají překvapivým výsledkem jasný signál, že si sice uvědomují kritickou situaci své země nebo se s kritickým stavem dokonce smířili, což však nemá přímý dopad na to, jak vnímají svoji osobní situaci," uvedl Flavien Neuvy, manažer Barometru Cetelem. Španělé totiž svou vlastní situaci hodnotí o dva body lépe než situaci země, Italové pak o 1,7 bodu lépe a Portugalci o 1,5 bodu lépe.

Šest evropských spotřebitelů z deseti tvrdí, že skutečně nemají peníze na to, aby utráceli. Tento podíl populace je vyšší v zemích východní Evropy (65 procent). Každý pátý spotřebitel v České republice, Maďarsku a v Portugalsku je dokonce toho názoru, že nemá vůbec žádné peníze na utrácení.

K utrácení inklinuje spíše západní Evropa. Ve vedoucí trojici zemí (Německo, Belgie, Spojené království) je více spotřebitelů, kteří uvedli, že mají prostředky na utrácení. Zmínila to téměř polovina Němců a více než dvě pětiny Belgičanů a občanů Spojeného království, přičemž celoevropský průměr je 29 procent lidí.

Nedostatek peněz drží nákupní choutky Evropanů na uzdě. V průměru každému třetímu evropskému spotřebiteli skutečně vadí, že nemá dostatek peněz na to, aby uspokojil svá nákupní přání. Touto situací jsou nejvíce frustrovaní obyvatelé východní Evropy. V průzkumu to zmínilo 37 procent Maďarů a Rumunů, 38 procent Poláků a Čechů a 49 procent Slováků.

O evidentním nedostatku prostředků částečně svědčí také finanční situace domácností. V průměru každý druhý Evropan tvrdí, že žije od výplaty k výplatě.

Podle výsledků průzkumu to vypadá, že přetrvávající krize do jisté míry brzdí nákupní choutky Evropanů, kteří nemají chuť utrácet. Pouze 13 procent respondentů tvrdí, že mají na nakupování peníze, které také utrácejí. Němečtí a belgičtí spotřebitelé (26 %) jsou nejvíce nakloněni tomu, že si udělají radost a něco si koupí. Čechů, kteří mají na utrácení peníze a také to udělají, je podle průzkumu osm procent.

Na druhou stranu ale v průměru 17 procent evropských spotřebitelů má peníze na utrácení a na to, aby si udělali radost, ale nečiní tak, protože nemají náladu nakupovat. Nákupní nechuť je zvláště patrná u britských (28 procent), italských (23 procent) a francouzských spotřebitelů (21 procent). Nechuť k nakupování zmínil i každý desátý český spotřebitel z těch, kteří peníze na utrácení mají.

Ve všech zemích, kde proběhl průzkum Barometru Cetelem 2013, byl v porovnání s minulým rokem zaznamenán pokles záměru v příštích 12 měsících více utrácet. Zatímco v roce 2012 ho potvrdilo v průměru 54 procent Evropanů, v roce 2013 to je pouhá třetina evropských spotřebitelů. V České republice vloni plánovalo více utrácet 66 procent lidí, letos jsou to necelé dvě pětiny. Z evropských národů plánují nejvíce utrácet Slováci (73 procent) a Rumuni (64 procent).

Ekonomická nejistota a obavy spotřebitelů nahrávají spoření, které slaví v Evropě velký návrat. Většina evropských spotřebitelů tvrdí, že hodlá více spořit, pokud jim to jejich možnosti dovolí (zmínilo 40 procent Evropanů). Výjimku představují dvě

země jižní Evropy, a to Španělsko a Portugalsko, jejichž občané plánují spořit méně než v minulém roce.

V příštích 12 měsících budou více spořit i Češi, tento záměr letos uvedlo 37 procent dotázaných. V loňském roce jich bylo 30 procent.