Insolvenční správci ale nad jejich doporučeními nechápavě kroutí hlavou. Kvalita je totiž různá a někteří dluhoví poradci podle jejich zkušeností svým klientům spíše škodí. U osobního bankrotu schváleného soudem musí dlužník uhradit alespoň 30 procent pohledávek, ať již prodejem majetku, nebo pětiletým splácením. Pak se dluhů zbaví.

Nabídka „insolvenčních poradců“ spočívá hlavně v přípravě návrhů na oddlužení. Cena se u různých poskytovatelů liší. Pohybuje se v řádech tisíců, nejčastěji od tří do deseti tisíc.

Víc než advokátům

Byť nejde o horentní sumu, pro člověka s dluhy však může být poměrně vysoká. Podle serveru Měšec.cz si některé společnosti účtují dokonce víc než advokáti.

Firmy, které poradenství nabízejí, samy často upozorňují na to, že na kvalitě návrhu záleží. Jde totiž o hodně.

„Pokud někdo podá špatný insolvenční návrh s návrhem na oddlužení a oddlužení neprojde, je na majetek toho člověka prohlášen konkurz, což de facto znamená jeho neomezenou finanční likvidaci,“ říká šéf rady expertů Asociace insolvenčních správců (ASIS) Michal Žižlavský.

Logické by tak bylo očekávání, že pokud dlužník za službu zaplatí, dostane dobrý servis.

Zkušenosti advokáta a insolvenčního správce Aleše Jiráska ale mluví o opaku.

U hypotéky si banka může vybrat

Příkladem budiž „dobrá rada“ související s vyplácením tzv. zajištěných věřitelů, mezi které patří typicky hypoteční banky s úvěrem na pořízení bytu či domu, při oddlužení.

„Už jsem se setkal s tím, že poradce dlužníkovi řekl, že může dál splácet hypotéku, tedy zajištěného věřitele, a z toho, co mu zůstane, bude uspokojovat ostatní, nezajištěné věřitele. Což je nesmysl. Veškeré příjmy dlužníka jdou k insolvenčnímu správci, ten je rozdělí právě pouze mezi nezajištěné věřitele a na žádnou hypotéku nic nejde,“ popsal Právu Jirásek.

Zajištěný věřitel si podle něj v případě osobního bankrotu může vybrat, zda chce prodat zastavenou nemovitost, nebo zda počká. Třeba na to, až dojde k oddlužení a dotyčný bude moci hypotéku opět splácet.

Je to stejné, jako kdybych si nechal od dobrého zahrádkáře vyříznout slepé střevo. Michal Žižlavský, ASIS

Jirásek popsal rovněž případ ženy, která sice v insolvenčním návrhu vypsala svůj majetek – vybavení domácnosti v minimální hodnotě, zamlčela však podíl v bytovém družstvu.

Když se o vlastnictví bytu začal Jirásek zajímat, žena mu prý sdělila, že jí insolvenční poradce řekl, aby družstevní podíl do soupisu neuváděla.

Správce ji upozornil, že si věřitelé namísto splátkového kalendáře mohou odhlasovat oddlužení prodejem jejího majetku včetně podílu v družstvu, čímž by o byt přišla. Žena prý reagovala s tím, že kdyby to věděla, do oddlužení by zřejmě vůbec nešla.

Když operuje zahrádkář

Že nejsou Jiráskovy zkušenosti se špatnými radami výjimkou, vyplývá i ze slov Žižlavského. „Musím potvrdit, že se s tím setkáváme poměrně často,“ řekl Právu.

Příčinu vidí hlavně v tom, že insolvenční poradenství nabízejí lidé bez potřebné kvalifikace a vzdělání. Ideálně právnického, neboť jde podle něho o klasické poskytování právních služeb. A pokud k tomu poradce není oprávněn, pohybuje se podle něj za hranou zákona.

„Čili pokud se lidé obracejí na osoby, které k tomu kvalifikovány nejsou, tak je to asi stejné, jako kdybych si nechal od dobrého zahrádkáře vyříznout slepé střevo,“ uvedl s nadsázkou Žižlavský.