Češi, kteří mají tu možnost, proto stále častěji volí kombinaci zdrojů. Z vlastních studní plní bazény, zalévají a používají vodu k mytí, dodávanou kohoutkovou vodu pak pijí.

„Vlastní zdroj vody je výhodná investice i do nepříliš vzdálené budoucnosti. Ceny vody totiž rozhodně klesat nebudou,“ řekl Právu finanční poradce František Macháček.

Kubík odebrané vody dnes stojí od 53 do 90 korun a podle statistiků každý člověk spotřebuje v průměru 100 litrů vody denně. Průměrná rodina tak zaplatí za vodné a stočné v současnosti kolem 12 tisíc korun ročně. Výdaje za vodu se přitom šetřením, tedy snížením spotřeby, dají podle expertů ovlivnit jen asi z 20 procent.

Kolik stojí studna

Do rostoucích cen vody se totiž promítají nejen zvýšené náklady spojené s čistěním, čerpáním a dodávkami vody, ale stále dražší je i údržba 74 tisíc kilometrů vodovodní sítě.

Navíc ve Sněmovně už je návrh zákona, podle kterého by opravy vodovodních a kanalizačních přípojek platili majitelé nemovitostí, a ne jako dosud vodárenské firmy. Pro rodiny by jeho schválení představovalo další, mnohdy až desetitisícové náklady. Objevil se i nápad, aby i soukromníci hradili daň z dešťové vody, která stéká do kanalizace například ze střech domů a musí se čistit.

Náklady na pořízení či rozšíření a čistění vlastních studní se tak podle odborníků musí v budoucnu vyplatit. Vrtaná studna stojí podle údajů na internetu od jednoho do pěti tisíc korun za běžný metr.

Pro vyvrtání nové studny je samozřejmě potřeba územní rozhodnutí a povolení vodoprávního úřadu k odběru vody. Náklady na studnu s dobrou pitnou vodou se tak vrátí za několik let.

Voda jako nedostatkové zboží

„Důležitost vody si uvědomíme, až když není,“ říká ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Mark Rieder. „Hovoříme o povodních, děsíme se výpadků proudu, ale nehovoříme o strašlivých důsledcích, když chybí voda. Škody na životech kvůli suchu byly vždy mnohonásobně větší než při povodních. Bez vody navíc nevyrobíte například ani kilowatthodinu elektrické energie. Elektrárna, a to i ta atomová, je vždy parní stroj, bez vody se prostě elektřina nevyrobí. A to nehovořím o chlazení,“ dodává.

Například na „výrobu“ kilogramu hovězího se spotřebuje 15 tisíc litrů vody, na kilogram vepřového téměř 6 tisíc litrů, upozorňují mezinárodní studie. Potraviny živočišného původu jsou tak pět až desetkrát náročnější na vodu než potraviny čistě rostlinné.

V současné době se situace s vodou v České republice podle expertů nijak výrazně nezhoršuje. V Česku bude sice podle odborníků v budoucnosti docházet ke změně teplot, ale nemělo by dojít ke změně úhrnu srážek. Prostě pršet by mělo stejně.

Problém je ale v tom, že srážky budou v jiném období než obvykle, takže pršet může v době, kdy bude třeba zmrzlá půda, voda steče a nevsákne se do spodních vod. To by mohlo v určitých oblastech problémy s vodou vyvolat. Této situaci se dá podle Riedra čelit například zásahy do krajiny, aby se voda vsakovala. Ale i to bude stát peníze.