Celkem je nyní v Česku 4,3 miliónu smluv o stavebním spoření ve spořicí fázi. Proti roku 2011 je to pokles asi o 230 tisíc smluv.

Počet smluv ale nepřetržitě klesá od roku 2004, protože rok 2003 byl poslední příležitostí pro uzavření smlouvy se státní podporou až 4500 Kč, a tak bylo v tomto roce nově uzavřeno přes dva milióny nových smluv, a vznikla tak velká zásoba. Loňský úbytek o 5,1 procenta smluv nijak nevybočuje z předchozích let. I dnešní počet smluv je stále úctyhodný.

Vklady rostou

I přes dlouhodobý pokles počtu smluv každoročně roste částka, kterou mají lidé naspořenou ve stavebních spořitelnách. Bylo tomu tak i loni, i když – pravda – přírůstek byl malý – jen 0,4 %. Ke konci loňského roku bylo ve stavebním spoření uloženo celkem 435 miliard korun.

Počet celkem poskytnutých úvěrů se loni snížil – z 957 tisíc na 894 tisíc. Také objem úvěrů (282 miliard korun) byl o asi 11 miliard něco nižší než v roce 2011, ale vyšší než například v roce 2009.

Úvěrů je méně proto, že aktuální úrokové sazby centrální banky jsou v současné době téměř na nule, což příznivě ovlivňuje víc úroky hypoték než úvěrů ze stavebního spoření. Při růstu sazeb ČNB si úroky hypoték zase pohorší. V dnešní ekonomické situaci také lidé o úvěry tolik nestojí.

Peníze uložené ve spořitelnách ale celkově slouží dobře svému účelu – úvěrování bytových potřeb lidí. Půjčené peníze představovaly loni 65 procent sumy, která byla celkem naspořena. Je to o něco méně než v roce 2011, ale dvakrát větší podíl než například v roce 2005.

Také průměrná cílová částka, která má vliv na výši úvěru, byla loni historicky nejvyšší – 366 tisíc korun na jednu novou smlouvu.

Nadále výhodné

Lze si tedy jistě představit lepší výsledky stavebního spoření, ale na druhé straně je třeba vzít v úvahu, že jich bylo dosaženo při radikálním snížení státní podpory. To také dokazuje, že stavební spoření je stále oblíbeným produktem.

Od roku 2011 totiž poklesla státní podpora – z až 4500 Kč a až 3000 Kč ročně (podle data uzavření smlouvy) – na maximálních 2000 korun a došlo ke zdanění úroků z vkladů.

V celkových číslech se to projevilo tak, že zatímco například za rok 2005 stát vyplatil podporu 16 miliard korun, v roce 2012 to bylo 10,7 miliardy a loni už jen 5,3 miliardy korun.

Pokles podpory samozřejmě o něco snížil i výnosnost vkladů. I přesto stavební spoření – díky zpravidla dvouprocentnímu úroku a státní podpoře až 2000 Kč ročně – stále patří mezi nejvýhodnější klasické finanční produkty pro občany s běžnými příjmy a vklady. Lidé ovšem musí vydržet spořit aspoň šest let.

Chystá se velký zásah

Loňské výsledky tedy nemusí nijak znepokojovat. To ovšem neplatí o vládním návrhu novely zákona, který v lednu ve Sněmovně postoupil do druhého čtení.

Od roku 2015 se má otevřít stavební spoření i pro univerzální banky, zatímco dnes ho mohou poskytovat jen stavební spořitelny. Jde dnes o uzavřený systém, tedy stejný, jaký v zájmu klientů využívají penzijní společnosti pro produkty na stáří. Univerzální banky mají mít navíc výhodnější podmínky než stavební spořitelny,

Byť to tak na první pohled nevypadá, šlo by o dosud největší zásah do stavebního spoření v jeho dvacetileté historii.

Ministerstvo financí zdůvodňuje otevření stavebního spoření pro univerzální banky tím, že se posílí stabilita stavebního spoření, které nebude tolik závislé na výši státní podpory od státu.

Opoziční poslanci i mnozí odborníci ale upozorňují, že stavební spoření je a bude stabilní produkt, pokud se už dál nebude snižovat státní podpora pod dnešní zcela rozumnou a pro státní rozpočet přijatelnou úroveň. Navrhovaná změna podle nich může velmi poškodit stavební spoření, spořitelny i samotné klienty.