Pane docente, pro koho je podle vás druhý důchodový pilíř výhodný?

Tak, jak je nastaven, se může vyplatit za určitých předpokladů lidem s platem vyšším, než je průměrný, to je nad 26 tisíc korun měsíčně. Vzhledem k tomu, že většina lidí nedosahuje ani průměrného platu, tak může být výhodný pouze pro zhruba třetinu lidí starších 18 let.

Mladí lidé, kteří mohou vstoupit do druhého pilíře jen do 35 let, však v tomto věku ještě nemusejí mít příjem vyšší než průměrný. Co jim doporučíte?

U nich není ani tak důležitá aktuální výše příjmů jako spíš to, jestli už začali kariérně růst. Jestliže třeba někdo má teprve krátce po studiu, ale v zaměstnání se dobře uchytil a je patrné, že má dobrou perspektivu před sebou, tak může vstoupit do druhého pilíře, i když jeho příjmy nejsou zatím nijak vysoké.

Na druhé straně mladý člověk, který chvíli pracuje, pak ztrácí zaměstnání a zkouší to s nepříliš velkým úspěchem zase jinde, by asi měl být rozhodně opatrný. Rozhodně tedy neplatí, že druhý pilíř je vhodný téměř pro každého mladého člověka. Také je třeba více mluvit o rizikách druhého pilíře.

V čem jsou?

Především v investičním riziku, tedy zda a jak se budou zhodnocovat peníze účastníků ve druhém pilíři. Některé penzijní společnosti to staví zjednodušeně tak, že výnosy vždy automaticky předčí jiné způsoby investování. Tak to ale být nemusí. Sice opravdu platí, že investice do akcií a do rizikovějších produktů přinesly v minulosti v dlouhodobém horizontu ten největší výnos, ale to ještě nezaručuje, že tomu tak bude i v budoucnu.

Perspektivy pro akcie nejsou v horizontu deseti let nijak zázračné.

Ve světové ekonomice se totiž staly velké změny, došlo ke krizi. Tou budou podle mého ještě poznamenána i nejbližší léta na kapitálových trzích. Předpokládám sice, že světová ekonomika a tím i ceny akcií již porostou, ale výnosy budou ještě dlouho poměrně nízké, možná poloviční, než bylo obvyklé před rokem 2008.

Perspektivy pro akcie tedy nejsou v horizontu deseti let nijak zázračné. Na druhé straně nevylučuji, že může dojít k pokroku v řadě oborů, například v energetice, chemii, biologii a dalších, což může nastartovat rychlé tempo růstu. Zatím ale takové signály nejsou. Obávám se, že roční výpisy o stavu účtu ve druhém pilíři nebudou vždy příjemným čtením.

Důležité je vědět, jak se budou vyvíjet státní důchody. To dnes nikdo závazně neřekne. Penzijní společnosti tvrdí, že kdo se spolehne na státní penzi, za třicet let zapláče nad její výší. Nebude prý ani stačit na základní obživu.

Dnes jsou průměrné důchody asi na 54 procentech průměrné čisté mzdy. Je zcela nepochybné, že tento poměr bude klesat. Na druhé straně soudím, že propad nebude tak strmý, tedy že dojde k poklesu nejvýše na 40 % průměrné čisté mzdy, což je mezinárodně uznávaná minimální hranice tohoto poměru.

Při hlubším poklesu by totiž ztratil státní pilíř do značné míry svůj smysl a tedy i povinné placení důchodového pojištění. Stát bude muset podle mého reagovat na vyšší věk dožití a další nepříznivé faktory, které zvyšují nároky na objem peněz pro důchodce, i jinými způsoby než jenom snižováním důchodu ve vztahu ke mzdě. Třeba zvýšením pojistného, úsporou státních výdajů, daňovou politikou apod.

Rozhodování o vstupu do druhého pilíře je teď aktuální hlavně pro lidi starší 36 let, kteří na to mají čas jen do 1. července letošního roku. Co byste jim poradil? 

Starší lidé by měli vzít v potaz samozřejmě výši příjmů, ale i to, že už mají před sebou mnohem kratší investiční horizont spoření než mladí a jaký je jejich vztah k riziku, které důchodové spoření nepochybně přináší.

Je důležité i to, zda se chtějí o své peníze starat sami a nepodléhají nutkání každou volnou korunu hned utratit. Pokud tomu tak je, mají reálnou šanci, že ona dvě procenta ze své hrubé mzdy, která by odváděli do druhého pilíře, z dlouhodobého hlediska lépe investují.

Kde třeba vidíte takové dobré investiční příležitosti? 

Dobré spoření na stáří nemusí být jen takové, které to má ve svém názvu. Výhodné je stále třeba stavební spoření. Mimořádně výhodnou investiční příležitostí, která se ale může opakovat, byly spořicí státní dluhopisy. Vyplatí se investovat do nemovitostí, které poslouží na stáří. Platí přitom úsloví, že je dobré mít vajíčka rozložená do více košíčků.

Lidé zatím ani dostatečně nevyužívají své penzijní připojištění, které je přímo určené na stáří. V průměru spoří méně než pětistovku měsíčně, takže plně nečerpají ani státní příspěvek, natož možnost daňových odečtů. Mimochodem, obrovský zájem o penzijní připojištění na konci loňského roku před jeho uzavřením dokazuje, že většina Čechů upřednostňuje jistotu uložení peněz před investičním rizikem, byť může přinést vyšší výnos.

A co vy osobně – vstoupíte do druhého pilíře? 

Nechystám se to udělat. Jsem příklad člověka, který se rád stará o své finance a investice směřuji spíše konzervativně. Také už nepatřím k mladým, je mi 52 let.

Není rizikem také to, že soc. dem. chce druhý pilíř po úspěšných volbách zrušit? Jak na takovéto varování pohlížíte jako bývalý ministr financí za vlády soc. dem? 

Naprosto mu rozumím. Druhý pilíř byl prosazen v parlamentu těsnou většinou hlasů pravice, a to by u tak závažného kroku důchodové reformy nemělo být. Souhlasím s názory, že druhý pilíř z dlouhodobého hlediska citelně oslabí první státní pilíř, přičemž výhody z toho bude mít jen menší část občanů.

Chápu sice nářky lidí s vyššími příjmy, že státní pilíř je založen příliš rovnostářsky, ale to se dalo řešit i vhodnějšími způsoby než druhým pilířem. I kdyby ale soc. dem. zrušila druhý pilíř, nikdo z klientů se nemusí bát o peníze.