Více než 67 procent mužů a žen hospodařících se svým partnerem považuje svůj příjem za společný a dává ho celý do společných rodinných financí, uvádí ve své studii Český statistický úřad.

Oba partneři ve více než 65 procentech domácností společně rozhodují o výdajích na děti, ve více než 90 procentech o půjčkách, úsporách a investicích, uvádí dále studie.

„Z jednoho platu rodina nevyžije,“ řekla Právu třiačtyřicetiletá úřednice Petra.

„Navíc už patřím mezi tzv. sendvičovou generaci, tedy ty, kteří se vedle své rodiny musí starat o své staré rodiče. Bez domluveného společného rozpočtu to jde opravdu těžko,“ konstatovala úřednice.

Podle výsledků průzkumu CVVM je 58 procent dotázaných Čechů a Češek přesvědčeno, že o rodinný rozpočet by se měli starat oba partneři společně.

Chce to důvěru

„Domácnosti reagují na aktuální situaci, ale mají i negativní očekávání do budoucna. Místo aby je politici uklidňovali, tak jim zvyšují daně a stále mluví o krizi. Negativní očekávání, že bude hůře a že můžeme přijít o budoucnost rodiny, je nutí spojovat příjmy,“ říká analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Rodinu stmeluje ekonomický tlak, potvrzují ekonomové. Má to však svoje rizika. Aby se společný rozpočet nestal zdrojem konfliktů, vyžaduje to podle psycholožky Roveny Štěpánkové od obou partnerů spolupráci, komunikaci a úctu spojenou se vzájemnou důvěrou.

Musí se domluvit

„Partneři musí mít přehled, kolik kdo vydělává, ale současně jistotu, že každému přes společnou kasu zůstanou bez výčitek volné peníze na jeho osobní potřeby, dárky, překvapení, fotbal, pivo atd.,“ zdůrazňuje finanční poradce František Macháček.

„Hlavně se však musí umět domluvit, jak bude rodina žít. Pokud nefunguje komunikace, nelze bezkonfliktně společně hospodařit,“ dodává.

Jak ale upozorňuje politoložka Martina Hronová, v Česku se navzdory tomuto trendu stále udržuje i jiný typ partnerského soužití. Podle průzkumu ČSÚ si celý příjem nechává pro svou potřebu jen 5,5 procenta partnerů, více než polovinu ze svého příjmu 6,4 procenta partnerů a polovinu a méně 17,5 procenta.

Více než dvě třetiny partnerů (67,6 procenta) ale považují svoje příjmy za společné. „Partneři tím mimo jiné vyjadřují potřebu zůstat individualitou, spoluodpovědnost je na druhém místě,“ prohlásila Martina Hronová.

Podle ní je pak zcela v pořádku, že každý z partnerů hospodaří se svými penězi a společně se podílí jen na některých nákladech. „Když se ale do takového prostředí narodí dítě, je třeba znovu definovat hospodaření domácnosti včetně toho, jak partner partnerce finančně ocení, že zůstává doma a stará se o děti a domácnost,“ dodala pro Právo politoložka.