To představuje mírný nárůst oproti 7,89 procenta v polovině roku. Mnoho lidí se navíc v minulosti nezadlužilo u bank, ale u nejrůznějších splátkových firem nebo lichvářů - v záznamech registru dlužníků se tak jejich jména nevyskytují.

Zatímco ve druhém čtvrtletí letošního roku klesl podle Solusu podíl dlužníků v osmi krajích České republiky, ke konci třetího čtvrtletí zaznamenaly zhoršení situace všechny regiony kromě Zlínského kraje.

Na pováženou je podle sdružení situace zejména v krajích, které vykazují zhoršení několik čtvrtletí v řadě - v Karlovarském, Olomouckém a Ústeckém kraji.

Problémy mají lidé hlavně na severozápadě ČR

Největší problémy s plněním finančních závazků mají právě lidé na Ústecku (v prodlení s platbou je 14,43 % lidí) a Karlovarsku (13,35 %), naopak poměrně spolehlivě platí složenky obyvatelé Vysočiny (5,33 %) a lidé ve Zlínském kraji (5,41 %).

Solus sdružuje 39 společností. Je mezi nimi 17 nebankovních finančních institucí, 12 bank, tři stavební spořitelny, čtyři telekomunikační operátoři, dvě energetické společnosti a jeden velkoobchodní řetězec.

Dluhy českých domácností u bank se v srpnu podle statistik České národní banky proti předchozímu měsíci zvýšily o 3,9 miliardy korun na 1,14 biliónu korun. Meziročně tak byly vyšší o téměř 50 miliard korun. Podíl úvěrů v selhání, mezi které patří například úvěry více než 90 dní po splatnosti, se na začátku letošního léta u domácností pohyboval kolem 5,2 procenta. Pro srovnání: před třemi lety to bylo 3,7 a před pěti lety pouhých 2,7 procenta.