Za významný bod předvolebních programů politických stran přitom považuje otázku důchodové reformy téměř třetina budoucích ekonomů z VŠE v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Technické univerzity v Liberci, kteří se průzkumu zúčastnili.

„Jde o komplikovanou a hůře srozumitelnou záležitost. Do hry vstupuje i nejednoznačná podpora ze strany politiků. To vše snižuje důvěru studentů v reformu a znejišťuje je v otázce, nakolik nový systém vydrží do doby, kdy se oni sami dostanou do důchodového věku,“ poznamenal Jan Žůrek z KPMG.

Osm z deseti studentů nevěří, že změny, které měly původně od nového roku nastat, budou platné ještě za 50 let. Pětina dále předpokládá, že v případě volebního vítězství opoziční ČSSD by se penzijní systém vrátil do starých kolejí. Příští řádné volby do Sněmovny by se přitom měly konat již v roce 2014.

Některé státy Evropské unie v posledních letech pracujícím důchodcům penze krátí. S takovým postupem ovšem čeští studenti nesouhlasí a 59 procent by státní podporu zachovalo i v případě, že si penzista přivydělává.

Studenti se o své místo na trhu práce nebojí 

Dalších 22 procent navrhuje ji ponechat u přivýdělků nižších, než činí průměrná hrubá mzda. Omezení renty by podpořilo 13 procent budoucích ekonomů, pro odebrání by hlasovala jen tři procenta a stejný počet by ji zdanil.

S rostoucí věkovou hranicí odchodu do důchodu se pojí obavy některých studentů, zda nebudou senioři zabírat pracovní místa mladším a méně zkušeným uchazečům, především absolventům. Toho se však respondenti průzkumu neobávají a 61 procent v reformě nevidí riziko snížení svých šancí na uplatnění.

„Přesto tuto otázku nemůžeme brát na lehkou váhu. Namísto udržování určitého procenta pracovních pozic pro seniory je na místě spíše motivovat dnešní ekonomicky aktivní občany, aby si vytvářeli finanční rezervy na penzi,“ míní Žůrek.