„Lichváři je směnka využívána často. Písemná smlouva vůbec není uzavřena, dlužník vyplní jen směnku, která mu založí povinnost zaplatit lichváři např. za tři měsíce 100 tisíc korun, přestože v den vystavení směnky od něj převzal polovinu této částky jako půjčku,“ uvedl soudce a mluvčí ústeckého soudu Jan Tichý.

Jestliže lichvář svá práva ze směnky následně uplatní u soudu a dlužník se v řízení odpovídajícím způsobem nebude bránit, soud mu podle Tichého uloží povinnost zaplatit lichváři 100 tisíc korun, aniž by měl tušení, že se ve skutečnosti jedná o lichvu.

Navíc, i když zaplatíte, ale lichvář směnku nezlikviduje, jak se má, protože to práva neznalý člověk nevyžaduje, může částku chtít po vás znovu a tvářit se, že jste vůbec nezaplatili. Nebo si i drze připíše klidně tři nuly navíc, a je na dlužníkovi, aby u soudu nějak dokázal, že je to podraz.

Vůbec nejhorší pak je, když lichvář ještě navíc směnku prodá dále například jakési své spřízněné inkasní společnosti, a ta se navíc hojí na nákladech řízení.

„Aby stát mohl na lichvu adekvátně zareagovat, musí ale nejprve zjistit, že o lichvu jde. A to mu může sdělit prakticky jen dlužník, který se stal její obětí. Základním problémem je převažující pasivita dlužníků, kteří jen zřídkakdy náležitě hájí svá práva,“ dodal Tichý.

Hodně nabídek

Na internetu a v bulváru jsou denně desítky nabídek na lichvářské půjčky, ale přitom za lichvu je ročně stíhána sotva desítka osob. U soudu pak stojí opravdu jen hrstka z nich.

„Trestný čin lichvy je v právním řádu upraven již od začátku 60. let, tedy více než 50 let, a za tu dobu řešily nejvyšší soudní instance okolo padesátky případů. Zákon říká, že neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru,“ řekla Právu právnička Petra Gříbková z informačního systému Codexis.

Je tak na obětech, co soudu doloží, a pak, jak to soud vyloží. U směnky je navíc problém, že v tomto případě se lichva dokazuje ještě obtížněji než u klasické smlouvy o půjčce. Přitom lichvářům často nahrávají sami dlužníci.

„Mnohdy se odstěhují z místa trvalého bydliště, změnu nikde nenahlásí a v místě původního bydliště si nepřebírají poštu. Soudy přitom mají zákonem logicky uloženou povinnost doručovat písemnosti v prvé řadě na adresu trvalého bydliště, která je u konkrétní osoby uvedena v centrální evidenci obyvatel,“ dodal Tichý.

Co se směnek týče, tak druhá polovina loňského roku přinesla rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR týkající se směnečného práva. „Hodnotil, zda formulace za tuto směnku zaplatíte vyjadřuje bezpodmínečný příkaz, a zabýval se směnkou, jejíž splatnost byla zdánlivě omezena na dobu kratší než jeden den,“ upozornil na odborném portálu epravo.cz  právník Michal Vrajík z advokátní kanceláře Dvořák a spol.

V prvním případě Nejvyšší soud uvedl, že pokud užití grafického prvku nečiní text směnky nesouvislým nebo zjevně určitý údaj z textu směnky nevylučuje, je takové užití možné.

Pro dlužníky, kterým už nepůjčí banka ani úvěrová firma, platí – směnky za žádných okolností nepodepisujte, byť za dveřmi stojí exekutor. Směnku na vás mohou zkusit vytáhnout i po několika letech, co už jste zaplatili.